Křesťanský kalendář

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Český národní patron, kníže země české, světec, vzdělaný muž, jenž například četl i psal v latině. O životě knížete nevíme příliš mnoho; kult svatého Václava se rozšiřuje zejména v sedmdesátých letech desátého století. Ve Staré Boleslavi si lidé každoročně připomínají 28. září, v den státního svátku, vyhlášeného v roce 2000, kdy se lebka svatého Václava vrací na 24 hodin do města, kde byl zavražděn.

8. září je dnem narození Panny Marie, ale také dnem zarážení hory. V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, zejména na jižní Moravě "zarážely hory" či ( slavnost zarážení hory ) "zarážely vinohrady", "zarážely hory". Hlídač, "Hotař" přicházel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit  kytici polních květů. Následně na dlouhou tyč, jejíž jedna část byla upravená do špičky nabodl několik jablek a kytici na tento konec následně upevnil ....

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

V období, kdy vrcholí Masopust se lidé těšili na masopustní veselí, které vrcholí masopustní nedělí, které však předchází oblíbený Tučný čtvrtek, "tučňák". Tučný čtvrtek patří mezi lidové svátky masopustní tradice v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Tučný čtvrtek je dnem, kdy hospodyně připravovala ta nejvíce chutná masitá jídla a snažila se, aby byla tabule opravdu bohatá.

Masopustní veselí patří k Masopustu neodlučně podobně, jako jako čert k Mikuláši. Masopust je svátkem, kterým se slavil v čase, který předcházel bezprostředně před Popeleční středou", dnem, jímž začínala čtyřicetidenní doba postní. Masopust je tedy svátkem, jehož datum je pohyblivé a řídí se během církevního kalendáře. Masopustní neděle tedy může připadat na období od 01.02. do 07.03.