Jste zde
Svatý Blažej
Biskup z pontského města Megalopolis byl popraven roku 316. Sv. Blažej byl nejen vynikajícím duchovním pastýřem, ale rovněž také výtečným lékařem. Svatý Blažej je tradicí řazen ke Čtrnácti svatým pomocníkům.
Legenda o svatém Blažejovi
Svatý Blažej ( sv. Blažej ) působil v Sebastě, v soušasném Tureckém Sivastu. Za vlády římsklého císaře Lucinia byl podobně, jako mnoho dalších křesťanů pronásledován a zabit, resp. zavražděn mučednickou smrtí. Legenda vypráví, že ke sv. Blažejovi přivedla zbožná vdova syna, kterému se v hrdle zpříčila rybí kost, čehož následkem se dusil, avšak sv. Blažej jej požehnáním a modlitbou uzdravil. Právě proto sv. Blažeje zejména ve východních církvích, ctili primárně jako ochránce před onemocněním krku - šíření legendy o svatém Blažejovi mělo později za následek, že se uctívání sv. Blažeje přenášelo i do prostředí českého. Legenda o sv. Blažejovi rovněž vypráví, že že v době, kdy byl svatý Blažej vězněn, jedna z žen mu každodenně přinášela svíci a pokrm. Sv. Blažej ženě slíbil, že bude chráněna před nemocemi, pokud každým rokem obětuje v kostele jednu svíci - musíme si však uvědomit, že v oné době byla svíce poměrně velmi finančně nákladným darem. Pravděpodobně i z toho, jak legenda hovoří, povstává zvyk obětovat v kostele svíci, což však nic nemá společného s obětováním tzv. "hromniček" na Hromnice. Přibližně od 16. století je zmapován zvyk obětování svíce v kostele od těch, které trápila bolest zubů či jiný neduh v krku či dutině ústní. V souvislosti s legendární "rybí kostí" lze pak spatřovat náboženskou paralelu s rybou, jako znakem Kristovým, kdy dítě bylo modlitbou zachráněno před smrtí bez toho, aniž by přijalo Krista.
Sv. Blažej, patron počasí a krčních onemocnění
Sv. Blažej však byl také patronem počasí, což bylo s vysokou pravděpodobností odvozeno z podobnosti jeho jména ( v němčině "Blasius" ) se slovem "blasen" ( v němčině foukat, vát ). V českých zemích se o svátku sv. Blažeje rozhazovala do větru sůl, popel či mouka, aby se vítr nakrmil a více hospodářům neškodil. Odvozeně byl sv. Blažej patronem majitelů větrných mlýnů a muzikantů hrajících na dechové nástroje. Pokud na sv. Blažeje, tedy 3. února, ráno vítilo Slunce, mělo podle lidové víry sloužit v následujícím roce mladým lidem, potomstvu, zdraví; polední slunce mělo přinášet zdraví dospělým a večerní slunce lidem starým.
Tradice na den svatého Blažeje
V některých vsích na Slovácku chodívali v den svátku svatého Blažeje školáci s košem a rožněm, odříkali společně vinš a následně dostávali od hospodyně vejce, obilí, peníze, na rožeň slaninu či uzené maso. Veškerý takto získaný výdělek odevzdávaly "paní rechtorce", která jim za to vystrojila pořádnou hostinu. Obchůzky žáků škol na svátek sv. Blažeje již ve 14. století jako jeden z nejstarších žákovských zvyků fakticky doložených v českých zemích.
"Dnes jest sv. Blažeje den, v němž se zachovává obyčej ten,že chudí žáci chodí po domích dobrých lidí, by svů živnost dostali. I my sme k vám přišli, by sme s vámi zišli, byste nám nětco dali. Milá paní, pro tvů čest, dej nám masa velků čest. Pakli nám masa nedáte, na svojích hrncoch poznáte, když budú lietať z police do mlynárovej světnice. Tam se obžerú pšenice z tej ukrutnej měrice."
AKTUÁLNÍ PŘESNÝ ČAS
Nový obsah
Oblíbený obsah
- 1 of 28
- »»