Podzim

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.

Celoroční výstava unikátních ručně vytvořených modelů strojů podle originálních nákresů Leonarda da Vinci v Brně, jejichž autorem je Miroslav Mužík, nositel Čestné plakety Leonarda da Vinci udělené Asociací strojních inženýrů z.s., rozšiřuje možnosti neobvyklých kulturních zážitků a vzdělání pro děti i dospělé. Modely Leonarda da Vinci v Brně lze na výstavě vyzkoušet a vyslechnout si i výklad autora.

Keltové, „národ, který vyšel z temnot", jak zní výstižný název jedné knihy, nezanechali žádné písemné záznamy. Při výzkumu jejich dějin jsou archeologové a historici odkázáni na archeologické nálezy a antické spisy. Při jejich výkladu je však třeba postupovat opatrně, protože antičtí dějepisci často psali o událostech, odehrávajících se před 100 až 200 lety, a kromě toho Kelty hodnotili podle vlastních představ.

Vedle slunečních hodin se již v Egyptě i jinde ve starověku vyskytují jednoduchá zařízení na odměřování úseků trvání, například “kalibrované” svíčky a zejména vodní hodiny, řecky “ukrádač vody” čili klepsydra. Původně to byla obyčejná nádobka s malým otvorem, později mohla dostat i nějakou stupnici a známe i konstrukce, které výměnou stupnic nebo zalepováním otvorů odměřovaly různě dlouhé hodiny v létě a v zimě.

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Sv. Ondřej, bratr svatého Petra, apoštol, třebaže byl Židem, nosil právě toto jméno; nebyly nalezeny žádné písemné či jiné důkazy či památky, které by odkazovaly na skutečnost, že by svatý Ondřej měl jméno aramejské nebo hebrejské. Sv. Ondřej je v lidové tradici považován za patrona nevěst, ač právě spojení sv. Ondřeje s nevěstami je neobjasněné. 

Svatomartinské víno je vínem mladým, svěžím, jemným příznakem chuti ovoce; se specifickou barvou a aromatem. Svatomartinské víno, víno svatého Martina, je prvním vínem aktuálního vinařského roku. Svatomartinské víno se výborně hodí ke svatomartinské hostině, kdy na tabuli nesmí chybět Svatomartinská husa, Svatomartinské rohlíčky a samozřejmě pravé mladé Svatomartinské víno.

Svatý Martin přijíždí na bílém koni; říká se. "Na den 11.11. hospodář s družinou husy jedí a k tomu víno pijíce štědrého Martina chválíce. Žák i páni se raduje, bo koleda se přibližuje. Děvečky a pacholci svobodu mívají, u jiných pánův službu sjednávají." Den svatého Martina tradičně spojujeme s prvním posvícením. Sv. Martin byl v době panování franckého krále Chlodvíka přijat za ochránce křesťanství ve Francii.

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Babí léto, zvané též velmi často léto svatováclavské - "Filamenta Divae Virginis - VLÁKNA BOŽSKÉ PANNY". Každoročně přichází babí léto v podzimním čase, kdy se zpravidla setkáváme s velmi příjemným počasím v denních hodinách a nádhernými barvami podzimu spolu s často poletujícími pavučinami osminohých stvoření - zejména pavouků z čeledi běžníků; především Běžníků kopretinových a Běžníků květomilných.

Český národní patron, kníže země české, světec, vzdělaný muž, jenž například četl i psal v latině. O životě knížete nevíme příliš mnoho; kult svatého Václava se rozšiřuje zejména v sedmdesátých letech desátého století. Ve Staré Boleslavi si lidé každoročně připomínají 28. září, v den státního svátku, vyhlášeného v roce 2000, kdy se lebka svatého Václava vrací na 24 hodin do města, kde byl zavražděn.

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.