Jste zde

Juliánský kalendář

Svátek Letnic v Berlíně 2022

Lidový výroční kalendář léto cituje, přivolává a oslavuje téměř celý ro V novoročním přání, v magii jarních obřadů i v jejich křesťanském svěcení. S podzimem pak přichází vyjádření díků za dary úrody s nadějí pro stejný zisk v příštím roce. Uprostřed těchto nadějných přání stojí léto samotné jako žhavý kotouč. Jako nejplodnější část roku, zabírající zhruba tři jeho nejteplejší měsíce — červen, červenec, srpen.

Vynález knihtisku a tištěné kalendáře

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Závěsný kalendář z konce 16. století

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Kalendář z roku 1486

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

MDŽ | 8. březen - Mezinárodní den žen

V dobách socialismu byl Mezinárodní den žen jedním z nejvíce zprofanovaných svátků především díky večírkům a kulturních či kulturně-politických akcí, na kterých ženy dostávaly hromadně ženy již tradiční karafiáty či frézie, někde i bonboniéry. Velmi často povinné akce zpravidla u mužů končily hojnou konzumací alkoholu. V obchodech květiny, karafiáty vymizely z pultů a muži se naopak přesunuli do restauračních zařízení. 

Gaius Iulius Caesar

Juliánský kalendář zavádí L.P. 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar. Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby její součet činil 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech, tedy každý čtvrtý rok, byl připočten jeden den v únoru, čímž se počet dnů v tomto roce změnil na 366. Juliánský kalendář více vyhovuje času biblickému, avšak v rámci lineárního chápání času je jeho využití pro současnou kulturu nevýhodné.

Stránky

Subscribe to RSS - Juliánský kalendář