Orloje

Orloj je specifickým druhem věžních hodin, který ukazuje i astrologické a astronomické jevy

Ve starých zápisech můžeme nalézt zmínky o "prvních horologistech či orlojnících" u královského dvora v Praze v čase Lucemburků, ke konci vlády jedenáctého českého krále Karla IV. ( 1316 - 1378 ), který byl prvním českým králem, jenž se stává rovněž císařem Svaté říše římské a posledním korunovaným králem burgundským. Karel IV. se tak stává vládcem všech království Svaté říše římské. I jeho nástupce Václav IV. tuto velmi vzácnou profesi orlojníků, tedy v podstatě hodinářů, podporoval. Profese horologistů, tedy orlojníků, byla velmi vzácná a předpokládala značné znalosti astronomie, astrologie, matematiky především tam, kde se orlojníci přímo podíleli na projektu a stavbě astronomického časoměrného přístroje. Třebaže o práci českých orlojníků v podstatě neexistují písemné zprávy, neboť hodinářství patřilo v té době k nejvzácnějším řemeslům, existuje dostatečný hmotný důkaz o úrovni hodinářství v Čechách, totiž Pražský oroj, který je  středověkým astronomickým hodinovým strojem, umístěným na jižní straně věže Staroměstské radnice v Praze.

Jemné součástky vlastnoručně zhotovil Mistr zdejšího družstva I. Daskalov, který celý zajímavý projekt navrhl a zkonstruoval. Unikátní orloj sestavený ze součástek vyřazených zemědělských strojů navíc pracuje tak spolehlivě, že se vyrovná přesností běžným mechanickým hodinám : odchylka, kterou vykazuje oproti přesnému času činí necelých 5 minut ...