Jste zde

Domů

Předchůdci Gregoriánského kalendáře

Gregoriánský kalendář a jeho předchůdcové

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

Počítání času podle hvězd

Hvězdy, které jsou v zimě jasné, na obloze zimní nenacházíme, což lze demonstrovat například na souhvězdí Orion, které je na jihu přes dva měsíce neviditelné. Právě v té době totižvychází později než Slunce. Ve dnech, kdy se Orion před ranním svítáním opět objevil, pro obyvatele tropů tento úkaz na obloze byl znamením, že přichází čas setí.

Příchod jara ve staré Číně

Staří Číňané předpovídali přicházející jaro podle souhvězdí Velkého vozu, tedy Velké medvědice, a to tím, že sledovali, zda v podvečer míří oj vozu na východ, což načilo jaro, začala-li ukazovat k mjihu, předznamenávalo to příchod léta - podobně tak byla-li oj obrácena k západu, přicházel podzim, před příchodem zimy oj Velkého vozu mířila na sever. Logické, že ano ?

Počítání ročních období ve starém Řecku

Plejády byly pro staré Řeky tím, co pro staré Číňany znamenala oj Velkého vozu. Básník Hesiodos v 7. stol. př.n.l. o Plejádách píše následující : "Jakmile počnou na východě vycházet Atlantidy-Plejády, spěchej se sklizní; začnou-li zapadat, počni sít. Na čtyřicet dní a nocí se Plejády na nebi skryjí. Poté se však znovu zraku ukážou a v té době se lidé srpů chopí."

Sčítání dnů a nocí záviselo na měsíčních cyklech

Noci a dny lidé vědomě sčítali pravděpoodobně podle Měsíce, resp. měsíčních cyklů na obloze - fáze Měsíce jsou pravidelně proměnlivé; jeho tvar se mění. Jednou spatříme nádherný zlatý úplněk a jindy sotva viditelný úzký srpek, který, jak se zdává, jako by měl navždy zmizet. Lidské tělo umírá na věky, avšak Měsíc se schovává na krátký čas a vstává z mrtvých již za několik dní a znovu vychází na svou pouť životem. Například Afričané se modlí k Měsíci, jenž znovu vyšel :

Kéž se můj život obnoví tak, jak ty se obnovuješ.

V této souvislosti je tedy důležité si uvědomit, že lidé vnímali svou smrtelnost a ba naopak velmi dobře vnímali cyklyčnost, tedy nesmrtelnost vesmírných dějů, které se opakují od vzniku a zániku stále znovu s neochvějnou pravidelností.

Principy lunárního kalendáře

Základem lunárního kalendáře, tedy kalendáře měsíčního je doba, která uběhne mezi dvěma stejnými měsíčními cykly. Nejdříve se lidé domnívali, že se Měsíc obnovuje přesně po třiceti dnech, nicméně později lidé přicházejí na skutečnost, že se Měsíc obnovuje přibližně přesně po 29,5 dnech, dnes již přesně víme, že se délka synodického měsíce rovná 29 dnům, 12cti hodinám, 44 minutám a 2,9 sekundám středního slunečního času. Přesně dvanáct těchto měsíců trvá 354 dní, 8 hodin, 48 minut a 34,8 sekundy na rozdíl od roku slunečního, který má rovněž 12 měsíců, ovšem o délce 28,29,30, nebo 31 dní a trvá365 nebo 366 dnů, což přesně znamená 365 dnů, 5 hodin, 48 minut  45,97 sekundy.

Vznik tří základních druhů kalendářů

Lidská zvídavost a snaha uvést v soulad měsíční fázce, celé dny a sluneční rok postupně vede ke vzniku tří druhů kalendářů.

  1. Sluneční kalendář je založen pouze na pohybu Slunce po obloze; měsíce a týdny slunečního kalendářenejsou závislé na žádném z bodů oběžné dráhy Země kolem Slunce
  2. Lunární kalendář sleduje pohyby Měsíce, což znamená, že každý následující měsíc začíná vždy až když se objeví na nebi "nový Měsíc".  Jeho délka je kolísavá mezi 29ti a 30ti dny, roky měsíčního kalendáře mívají střídavě 354 a 355 dní. Lunární kalendář je tedy proto o 10 až 12 dní kratší orptoi roku slunečnímu.
  3. Lunisolární kalendář je kalendářem nejkomplikovanějším, který se snaží sladit rok měsíční s rokem slunečním. Má dvanáct lunárních měsíců po 29 a 30 dnech, ale protože se počítá s pohybem Slunce, přidává v přestupných letech ještě dodatečný třináctý měsíc. Obyčejné dvanáctiměsíční roky mají 353, 354 nebo 355 dní přestupnými, třináctiměsíční roky mají po 383, 384 nebo 385 dnech.