Zimní slunovrat

Místo písemných záznamů jsme často svědky unikátních kamenných kalendářů či náboženských staveb, které mají k zimnímu slunovratu, jako unikátnímu astrologickému a astronomickému úkazu zřetelný vztah. Zimní slunovrat pro člověka znamená okamžik, kdy je nejdelší noc a nejkratší den na severní polokouli. Na severní polokouli je den nejkratší a noc nejdelší, přichází tajemný zimní slunovrat, začátek zimy a znamení Kozoroha. Slunce se obrací na sever a po třicetidenní pouti vstupuje do znamení Vodnáře. Za další měsíc pak vstoupí životadárné Slunce do posledního znamení Ryb, aby o prvním jarním dnu opět celý cyklus započal s železnou pravidelností znamením Berana. 

Zimní slunovrat slavily kultury na celém světě. Ve starověké Evropě byl známý jako Yule, ze severského "jul", tedy kotouč, a paralela s kotoučem sluneční je zde více než zřejmá. Křesťanská tradice zdobení stromu má své kořeny právě v těchto pohanských oslavách. Rodiny si do domů nosily živý strom, aby chránily duchy lesa před chladem drsných zimních měsíců. Drobné pochoutky se věšely na strom jako dary potravin pro duchy a na samý vrch se dávala pěticípá hvězda - pentagram, magický symbol pěti živlů. Je zvykem zdobit si příbytek jmelím – obzvláště jmelí z posvátného dubu má lidem zaručit štěstí po celý rok. Zimní slunovrat označuje klíčovou část přirozeného ročního cyklu, kdy se Slunce vydává na novou pouť směrem k delším a delším dnům a novému období růstu a obnovy.