Sibyla

Královna Sibyla prorokuje a sepisuje proroctví o dnech, které budou předcházet Konci člověka na planetě Zemi, o dnech před Posledním Soudem :

Zaznamenáno jest: Kdy se tak stane, kterého dne, nevím a nikdo také tak nebude moci říci. Ale vím, že přede dnem samotným řeky budou vysýchati, traviny vymírati, skot hladem a žízní padati, pahorky se zemí se srovnávati a mnohé kraje pískem zanešeny budou! Na nebi objeví se třikráte kometa! Poprvé na severu, po druhé na jihu a potřetí na západě této země.

V Sibyliných proroctvích - proroctví, jejichž autorkou je Sibyla, můžeme na některých místech textu Sibyliných proroctví pozorovat jakoby skryté narážky na vztah mezi  dospělou ženou, pannou a mocným mužem - Sybila se jakoby skrytým způsobem vyznává ze styku, ke kterému byla králem Šalamounem opilá násilím donucena. Sybila a její proroctví popisují zapomnění, které postihne křesťanství a křesťanskou věrouku : Zaznamenáno jest: Dávno zapomenou lidé, že kdysi žil Mesiáš. Ano, budou to věděti, neboť mnoho po Něm zůstane, mnohé slovo Jeho na desky kamenné zaznamenáno bude a mnohá matka ve jménu Jeho dá synu svému jméno Jeho i pěstouna a dceři jméno matky Jeho. Dávno zapomenou ale, proč žil a proč na tento svět přišel. Ba, v době upadne v zapomenutí i hrob Jeho.

Sibyla v Proroctví, v sedmé knize Sibyliných proroctví lidstvu připomíná posvátnost kněžského úřadu, který je podle Sibyly věčný

Když Hospodin rodu Levi úřad kněžský postoupil a na časy věčné předal, tu zajisté viděl v rodu tomto jeden ze svých vyvolených. A také proto řekl Hospodin, že řád kněžský bude povždy řádem věčným. Tím vším zjevil nám Hospodin, že kněží musí býti vždy spravedlivými a veskrz poctivými, od narození svého až po smrti jejich. Kněz našich dob, kněz učící podle příkazů Mojžíšových, zůstává pouze služebníkem Hospodinovým a prostředníkem mezi lidem a Bohem.

Třebaže byl originál a jeho opisy v průběhu staletí několikrát zničeny, díky vytrvalosti a houževnatosti tisíců našich předků se vzácná proroctví, jejichž autorkou je Sibyla, dochovala až do dnešních dob. 

Pokračování sedmé knihy Proroctví Sibyly o dobách na počátku patnáctého století v Evropě a sousedících zemích

Mám opakovati, že v žádném nebude nic lepšího? Ne, nechtěj tež toho po mně. Vzdornějším ještě stane se v té době. Hospodin nic, jen lidé. Mesiáš stane se záštitou k plnění zla. Rozumíš tomu, co jest to záštita? Plášť, pod nimž dovede jeho majitel ukrýti mnoho a mnoho zlého i dobrého. A půjdou lidé stejným krokem, jakým šli po dvě stě let. Nenávist, faleš, smilstvo a nevěra. To bude člověk, žijící v době kolem roku 1400 po Kristu. V zákoně psáno stojí, že mesiáš podmaní si celý svět. Ovšem. Ale jakým utrpení doznají ti, kteří budou chtíti toto podmanění prosaditi.

Sibyla ve svých proroctvích předpovídá významný rozkol v církvi a církevní schizma, které vedlo k trojpapežství a posunu v křesťanském učení

Sibyla předpovídá, že okolo roku 1400 po narození Mesiáše, tedy Ježíše Krista, se tři lidé budou dělit o zlato, které bude získáváno neprávem od nižších vrstev obyvatelstva ve formě desátků a odpustek. V té době v Evropě dojde k významnému posunu v chápání následování Mesiáše a v řadách jeho věrných. K čemu došlo víme z historie a bezeslovnou připomínkou této události bylo v roce 1958 zvolení kardinála Angela Giuseppe Roncalliho papežem Janem XXIII., čímž církev dala jednoznačně najevo, že vzdoropapež Jan XXIII. v době trojpapežství byl papežem nelegitimním. V roce 2000 legitimního papeže Jana XXIII.  papež Jan Pavel II. prohlásil za blahoslaveného.

Základní pojmy a historický přehled v souvislosti s proroctvím Sibyly o Evropě a předpovědi Sybiliny o evropských událostech v náboženství

Schisma pochází z řeckého σχίσμα rozdělení / dělit, rozdělovat /  ( σχίζω = rozdělovat, půlit ) a znamená rozdělení či rozkol, případně významnou rozladu, zejména ve větších společenských skupinách. Schismatik je pak osoba, která vytváří schisma, schizmatikem může být člen odtrhující se či protestující skupiny. Kněžství a kněžská moc závisí podle reformátorů nikoliv od vysvěcení, ale zcela plně od osobní svatosti kandidáta. Reformí proudy v církvi pak považovaly veškeré úkony kněží, zejména tedy svátosti – křest, zpověď, eucharistii, za zcela neplatné.

Sibyla prorokuje ve svých, tedy v Sibyliných proroctvích desítky událostí, které historie ukázala jako pravdivé a Sibylina proroctví se tedy ukázala jako obdivuhodně přesná

Hlavní věcí je, že zde jsme, že dýcháme a žijeme, že máme do jisté míry o sebe postaráno, ale co bude? No, potom nám přece dnes nic není! Tam, že na věčnosti bude všechno náležitě zváženo a oceněno? Kdo nám to prokáže? Přišel již jeden člověk, aby prokázal pravdivost toho, co tvrdili Zákoníci? Nepřišel a nepřijde! Avšak, kdyby byla Spravedlnost věčná, pak by dozajista zařídila, aby lidé se mohli o tom přesvědčiti! Ano, v té době bude vajíčko chytřejší nežli slepice, která ho snesla. Tvor boží bude nad Boha, nad Vesmír, nade všechno! Hvězda!

(Poz. redakce : Znamení hvězdy nemusí v této souvislosti znamenat zářící předmět na noční či denní obloze, nemusí rovněž znamenat "kometu" či novou, skutečnou, "objevenou" hvězdu. Znamením hvězdy je zde pravděpodobně myšleno znamení astrologické, unikátní konjunkci planet, pravděpodobně velmi podobná tomu znamení, které předcházelo narození Ježíše Krista. ) 

Sibyla a její proroctví v těchto částech byla pro mnoho generací našich předků zcela nepochopitelná, zejména s ohledem na možnosti nových technologií, způsobu získávání energie a nutnosti člověka být pokorný, neboť Sibyla zdůrazňuje, že vše je stvořeno z jedné Pravdy a Boží lásky. Sibyla následně hovoří o krachu rodiny a pokřivených obchodních vztazích. V této části se rovněž dočteme popis znamení doby před koncem světa : Milujte proto všechno, co roste, milujte všechno, co kolem sebe vidíte, neboť tím milujete v prvé řadě sebe! A dá-li vám dříví teplo, pak i toto dříví přechází v objemu do vás, jest s vámi svým teplem, chrání vás a umožňuje vám žíti. Proto půjde-li člověk hluboko pod zemi, pak půjde pro sebe! Nebude hledati nic nového, nýbrž pouze to, co již zde kdysi také na Zemi bylo! Toto bude prvým znamením před koncem světa v té podstatě a skutečnosti, jakým dneska je a bude.

Sibylina proroctví  jsou psána pro člověka snesitelnějším jazykem oproti proroctví Nostradamových - Sibyla užívá jazyku své doby a úrovni technických a technologických znalostí, i přesto však jsou nám Sibylina proroctví, zejména díky tomu, že se v mnohém zabývají Evropou, bližší.

Královna Sibyla prorokuje úpadek lidské rasy projevující se zejména neúctou k životu

Zdá se vám někdy, že mnohý je spravedlivě pronásledován osudem, že je jemu samým Hospodinem křivděno, ale snad mnohé a mnohé postižený před vámi tají, bojí se říci – proč! Věřte, že kdyby od té doby, kdy počal chápati a dovedl dobré od zlého rozeznati, vždy učinil jenom to, co bylo v souladu s jeho svědomím, pak by nikdy, a to opakuji, nikdy nedošlo k tomu, aby byl nespravedlivě pronásledován. Vždyť vidíte sami, že mnozí lidé po určitém čase těší se opět přízni osudu, když předtím byli osudem soustavně pronásledováni.

Dobudou nade všemi národy po mnoho let nadvlády, ale jednou příjde doba, kdy Evropanům nebude patřiti ve skutečnosti ani celá Evropa, neboť i kus této bude Evropanům národem od východu zabrán. Evropané budou nositeli myšlenek východních, ale nebudou moci nikdy tyto skutečnosti, neboť, byť i tělesně a ve válce dovedli vždy ukázati mnoho houževnatostí, přece duševně nikdy nedosáhnou té výše a té síly, jako národové ze zemí, v nichž slunce prvý svit dává.

Pátá kniha Sibyliných proroctví "O zemích námi obývaných" (afrických)

Zaznamenáno jest: Když tady do popředí těch, kteří proti bílým utiskovatelům brojiti budou, vstoupí syn toho, který naši vlast pro zlato zradil a ve městě posvátném korunovati se nenechal, tu nastane obrat. Poddaní všech zemí, jejichž pleť nebude jako pleť Římanů, postaví se najednou jako mohutná hráz proti utiskovatelům svým a nastane boj. Nad tímto bojem Slunce nikdy nezapadne, neboť jeho počátek bude velmi daleko na východě od této země a potáhne se přes naši zemi daleko na západ. Všude krev. Všude moře plamenů. Všude vraždy dětí a matek. A když boj se rozpoutá nejvíce, tu po bok našich bojovníků postaví se proti nadvládcům lidé ze země, v níž Slunce vychází a pomůže všem těm, kteří o své bytí a nebo smrt bíti se budou.

Sibyla a její proroctví se ve čtvrté královské knize Sibyliných proroctví věnují zejména proroctví o Sibylině Nové zemi

Zaznamenáno jest: Když nepřítel zemi tuto zabere a zrádce vlasti tuto okrade, pak mnozí věrní ještě dlouho pro tuto zemi krváceti bude. Leč marně. A tak jako Izraelští do světa odejíti museli, aby tam v návrat do země zaslíbené čekali, tak i oni podobně činiti budou.

Královna Sibyla, proslulá věštkyně a prorok, autorka Sibyliných proroctví, věští židovskému národu - v první části proroctví se text věnuje odjezdu královny Michaldy Sábské ode dvora krále Šalamouna

Zaznamenáno jest : V tisíci a jedné noci lásky a vášně, v tisíci a jedné noci odříkání, v tisíci a jedné noci nového života žije ten, který přichází z jednoho způsobu života do druhého. Potom nastává vystřízlivění a otupění. Nezmění se člověk ani za tuto tisíc a jednu noc. Pouze jest u něho pozměna ve způsobu života, ale nezbytný návrat do původního stavu. Tři plná léta žila královna Sibyla, ošetřována jsouc písařem Raulem v horách mezi pouští a mořem. Tři plná léta v odříkání, věnujíc se plně svému synu Menelikovi.

Královna Sibyla, Michalda Sábská, jež sepsala slavná Sibylina proroctví, se odebírá k audienci ke králi Šalamounovi, který ji však nepřijal jako ženu, která mu podlehla

A když přišel počátek čtvrtého roku, odebrala se v jeho průvodu zpět do Jeruzaléma, aby pokračovala v díle započatém. Než nebyla tentokráte králem Šalamounem přijata. „Králi králů není dovoleno hovořiti s královnou křivopřísežnou“ vzkazoval posel. Avšak, aby důraz na bývalé přátelství dal, prosí, aby do země Etiopie se odebrala a tam založila pro syna svého Menelika nové království, jež po něm, Šalamounu, králi králů nazývati můžeš.

Královna Sibyla, tedy Michalda Sábská vznáší svá proroctví o Bohu, Lásce a člověku - Sibylina proroctví o Bohu a lidstvu

Zaznamenáno jest : Řekl Hospodin : „Toto bude znamením smlouvy, které dávám Já, mezi Mnou a mezi Vámi a mezi všelijakou duší živou, kteráž jest s Vámi po všechny věky. Duhu svou postavil jsem na oblacích, aby byla znamením mezi Mnou a mezi zemí. Že se rozvzpomenou na smlouvu svou, kteráž jest mezi mnou a mezi všelijakou duší živou v každém těle. A nebudou více vody ku potopě, aby zahladily všeliké tělo."

Sibila a její proroctví obsahují Sibyliny úvahy a vysvětlení o vztahu mezi člověkem a Bohem a právu člověka na svobodnou volbu 

Toto řekl Hospodin Noemovi, když vystoupil z korábu, který z příkazu Hospodina před potopou zhotovil. Na důkaz lásky a úmluvy dal Bůh člověku znamení nebeské. Slyš. Hospodin miloval člověka, neboť již ve dnech prvých tohoto k obrazu svému stvořil, ale potrestal ho, když se jemu protivil. Slitoval se však nad člověkem a potrestal ho, když se Jemu protivil. Co vedlo Hospodina k tomu, aby zapomněl všeho zlého, co mu člověk způsobil ? Byla to láska.

Královna Sibyla nastiňuje proroctví o starých společenských řádech, otrokářství a poddanství a o některých důvodech jejich vzniku

Kdyby však každý vladař a pán země jíž vládne, nařídil, že zlatem a penězi jedině on hospodařiti může a nikdo nikdo jiný, kdyby zlato a chléb bylo dáváno pouze za práci a nikoliv za přízeň pána, pak bych nemusela mluviti o poddanství. Poddanství by vymizelo. Člověk poddaný pánům svým a nebo národu jinému počne se vždy bouřiti a vyvolává všeliké různice.

V Proroctví Sibyla hovoří o důvodech vzniku poddanských společenských řádů a vzniku společenských nepokojů

Původ těchto různic jenom v poddanství a zlatě hledati se sluší. A bude to právě nespravedlnost vůči chudému a poctivě pracujícímu lidu, která Římany úplně na mnoho a mnoho staletí zničí. Když již jedenkrát jedna velká říše vzala za své a zanikla jenom pro nespravedlnost vůči malým a chudým lidem, zdálo by se, že tato nespravedlnost úplně z duší pozdějších vladařů vymizí a oni ve snaze uhájiti svých trůnů a panství dále spravedlivě vládnouti budou. Ne, není toto pravdou, neboť jasně vidím, že po další tisíciletí jenom vláda zlata na této zemi bude. Mocné rody budou se děliti o půdu a vládu jenom proto, aby získané již zlato nepřešlo do rukou lidí, kteří tvoří a pracují poctivě.

Sibila upozorňuje lidstvo na provinění vůči Bohu tím, že zavádí otroctví a poddanství, tedy nespravedlivé společenské řády, které se podle Sibyly protiví Bohu

Zaznamenáno jest : Najdi mi jedno písmeno v Zákoně Hospodinově, která praví, že člověk smí otroků vydržovati sobě. Jedno jediné – hledej a nenajdeš. Nenajdeš proto, že Hospodin nic podobného nenařídil, ba naopak, bylo to vždy proti vůli Jeho. Ptáš se, kdy povstal první otrok ? Zda ve válkách jako zajatec, a nebo jako kus zaprodance jako Josef Egyptský ? Ne. Prvý otrok byl nástupcem poddaného. Když tedy zůstal poddaný a nebo služebník pánu svému ještě při práci své dlužen, tu nenařídil jemu pán či vladař, že tak dlouho bude pro něj pracovati, dokud dluh ten odpracován nebude.