Gregoriánský kalendář

Ustanovení gregoriánského kalendáře na základě matematických propočtů

Velikonoční neděle, bohužel, rozhodně nebyla v kalendáři první nedělí po prvním jarním úplňku, což pro římskou církev byl stav neúnosný - oslavy Velikonoc, nejdůležitějšího církevního svátku, se  přesouvaly na dny, které s významnými církevními svátky nesouvisely. Nesoulad kalendáře s astronomickou skutečností byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Od 14. století se papežové a církevní koncily, stejně jako řada astronomů včetně Koperníka přípravou reformy kalendáře zaobírali.

Inter Gravissimas - bula papeže Řehoře XIII. o úpravě kalendářepro soulad s kalendářem astronomickým 

Rozhodující návrh Compendium novae rationis restituendi kalendarium předložil roku 1575 papeži Řehořovi XIII. lékař a astronom z kalabrijského Ciro` Luigi Giglio (Aloisius Lilius, 1510-1576). Papežská komise po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh schválila a 24. února 1582 a Řehoř XIII. , který reformu podporoval, vydal bulu Inter gravissimas, vyhlašující kalendářní reformu. Vzhledem k tomu, že mělo být vynecháno najednou hned 10 dnů, bylo k provedení tohoto kroku vybráno takové období, kdy bude zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Rovněž bylo zapotřebí vybrat takové datum, které by výrazně nenarušilo běžný chod života obyvatel, který koneckonců z církevního liturgického roku vycházel. Reforma díky propočtu byla proto provedena záhy, po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den jménem pokračoval v týdnu, změnilo se pouze číslo, pořadí daného dne v roce - čtvrtek 4. října byl přečíslován na pátek 10. října. Nebýt této korekce, kalendář by se ještě více opožďoval oproti skutečným změnám ročních období. 

Papež Řehoř XIII.

Řehoř XIII.  - Ugo Buoncompagni - žil v letech 1502-1585, pontifikát zastával od roku 1572. Papež Řehoř XIII se zasloužil o rozvoj kuriální diplomacie a zejména jednou provždy v dějinách Evropské kultury provedl reformu kalendáře a vyřešil tím 150 let trvající spor o kalendář a vlastně datování celého jednoho civilizačního období v dějinách lidstva. Německé státy a ostatní protestantské země přijaly úpravu teprve kolem roku 1700, v Řecku například až v r. 1923. Pravoslavná církev úpravu nepřijala nikdy.

Gregoriánský a juliánský kalendář v carském Rusku 

V Rusku platil juliánský kalendář od roku 1700 až do roku 1918, tj. včetně revoluce, která podle gregoriánského kalendáře proběhla v říjnu, avšak podle juliánského kalendáře až  v listopadu. Vzpomenete-li si na roli Miroslava Donutila ve filmu Černí baroni, tedy poručíka Troníka, zástupce pro věci politické, ve scéně, kdy jsou důstojníci zkoušeni ze znalostí Marxismu-leninismu, v jedné z mnoha humorných scén má Miroslav Donutil fakticky pravdu. Pokyn k zahájení Velké říjnové socialistické revoluce byl vydán podle juliánského kalendáře skutečně až listopadu. Nebylo tak však proto, aby "soudruh Lenin tak nějak - zmátl - politicky - zatuchlý carský režim ... "

V současnosti, tedy v roce 2011, činí rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dnů. Tento stav potrvá až do konce 21. století, kdy, počínaje 1. březnem 2100, kdy rozdíl naroste na 14 dnů. Kdo ví, zda se bude gregoriánský kalendář v té době vůbec používat.

Nevýhody Gregoriánského kalendáře  

V gregoriánském kalendáři je čtyřsetletá perioda je o 3 dny kratší než v juliánském kalendáři, protože tři přestupné roky se mění na obyčejné. Tento rozdíl prý ničí harmonii a rytmus kalendáře.  Ve vztahu k lunárnímu kalendáři se zdá být nesymetrický. Bere v úvahu méně kosmických faktorů než juliánský  - nepřítomnost orientace na hvězdy; jeho faktor pohybu Slunce přes geocentrickou osu je proměnlivý. Ze všech biblických orientačních bodů se gregoriánský kalendář soustředí jen na Slunce, k němuž přistupuje z pozice heliocentrické. Tím, že ztratil spojení s lunárním kalendářem, odcizil se biblickému letopočtu. Gregoriánský kalendář je pozemský; místo astronomických rytmů je fixován na klimatické periody na Zemi. Ve vztahu ke kosmu je gregoriánský kalendář příliš provinciální. Juliánský kalendář se cítí být kosmocentrický, snaží se údajně sledovat puls vesmíru : zvučí v něm hudba nebeských sfér, jak obrazně pravili pythagorejci a platonikové. Lze říci, že gregoriánský kalendář je spíše techokratický se vztahem ke světskému světu, juliánský kalendář lze označit jako spíše ortodoxně náboženský.

Pravidla pro výpočet gregoriánského kalendáře 

Základem gregoriánského kalendáře je to, že z přestupných roků označujících celá staletí budou nadále přestupnými jen ty roky, jež jsou beze zbytku dělitelné čtyřmi sty (tedy 1600, 2000, 2400, a nikoli např. 1700, 1800 atd.). Znamená to, že ze 100 přestupných roků za každých 400 let se "ušetří" tři dny, a to jsou právě ty dny, které v juliánském kalendáři přebývají. Také tento gregoriánský kalendář se poněkud předbíhá - o jeden den za 3323 roky. Tato chyba našeho současného kalendáře se ovšem snadno napraví (pokud se gregoriánský kalendář bude ještě používat) vypuštěním 1 dne nejbližšího přestupného roku. 

1. Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004)
2. Výjimka č.1 : Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1700, 1800, 1900, 2100)
3. Výjimka č.2 z Výjimky č.1: Rok, na který se vztahuje Výjimka č.1 je přestupný pokud je dělitelný číslem 400 (1600, 2000, 2400)
4. Výjimka č.3: Přestože rok 4840 splňuje pravidlo č.1 nebude přestupný.