Jste zde

Zima

Zima
Zima zimní období
První základní jednotky času a střídání dne a noci

Pravidelnost střídáni dne a noci pravděpodobně nejvíce ovlivňuje vznik prvních myšlenek lidské bytosti o čase. Existuje vůbec čas a lze jej pochopit ? Máme se řídit v myšlení kalendářem, který jsme si sami vymysleli, určili a nebo se řídit v lidském konání pohyby planet a hvězd tak, jak je lze sledovat na obloze od vzniku života na Zemi ? Jak bychom měli chápat pojem "jeden den" ?

Tři králové

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

Herodes I. Ukrutný

28. prosinec je každoročně spojován dle textu evangelia sv. Matouše se Svátkem Mláďátek. Neviňátky, či Mláďátky jsou, řekněme, označováni chlapci ve věku do dvou let, které nechal vyvraždit judejský král Herodes I. Veliký, který, ač byl dobrým vojevůdcem, rovněž byl králem přísným a ukrutným, neboť dle biblické tradice nechal vyvraždit betlémské kojence, jejichž počet však není přesně známý. 

Vánoční strom

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Adventní věnec význam barev adventní svíce

Význam barev svící a jak správně zapalovat svíčky na adventním věnci je tradicí zavedenou poměrně nedávno, a to v Hamburku. Věnec se svíčkami použil poprvé Johann Hinrich Wichern (1808-1881), protestantský teolog, jenž se věnuje misijní činnosti a zakládá školu pro děti nemajetných rodičů a sirotky. Roku 1839 vytváří prvního předchůdce dnešních adventních věnců sestávající z 19 malých červených svíček pro dny všední a 4 větší bílé svíce bílé pro dny nedělní.

Svatý Mikuláš

6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.

Vynález knihtisku a tištěné kalendáře

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Babí Svatováclavské léto

Babí léto, zvané též velmi často léto svatováclavské - "Filamenta Divae Virginis - VLÁKNA BOŽSKÉ PANNY". Každoročně přichází babí léto v podzimním čase, kdy se zpravidla setkáváme s velmi příjemným počasím v denních hodinách a nádhernými barvami podzimu spolu s často poletujícími pavučinami osminohých stvoření - zejména pavouků z čeledi běžníků; především Běžníků kopretinových a Běžníků květomilných.

Jak se na Zemi počítá epocha a letopočet

Rozvojem lidských společností v případě podmínek, za kterých se mohly úspěšně rozvíjet roste potřeba stability, čímž dochází k úspěšnému finančních systémů a spolu s tím pak bankovnictví. Obecně dochází ke zrodu a stabilizaci institucí, a tedy i institucionalismu. Spokojenost, úspěch a rozvoj lidských společností totiž na prosperitě a stabilitě velmi záleží.

Závěsný kalendář z konce 16. století

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Kalendář z roku 1486

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Gregoriánský kalendář a jeho předchůdcové

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

Téměř každé čtyři roky nás čeká přestupný rok

Počet dnů v roce, tedy v roce kalendářním, který není rokem přestupným je 365,242 19 dne, pokud je rok přestupný, jeho délka je 366,24219 dne. Co je přestupný rok ? Přestupný rok je dobou, která odpovídá době 8 789,81256 hodin. Přestupný rok je využíván pro vyrovnání nepřesnosti mezi délkou roku tropického a roku kalendářního.

Stránky

Subscribe to RSS - Zima