Jste zde

Sluneční hodiny - Gnómon

Sluneční hodiny a historie slunečních hodin spadá do oblasti měření času jako nejstarší způsob, jak měřit čas. Sluneční hodiny dokonce máme i na vlastním těle - ve starém Řecku se měřil čas nejen délkou stínu vlastního těla, ale například i nohou a nebo rukou. Mezi nejstarší způsoby, jak měřit čas byla hůl zabodlá do země a podle délky jejího stínu šlo odhadnout, v jakém čase se člověk přes den nachází. Poslední fází vývoje slunečních hodin přes gnómon a různé druhy slunečních hodin ve středověku až po moderní sluneční hodiny, které jsou velmi často mistrovskými díly umělců z celého světa.

Stupňové schodové sluneční hodiny

Nejstarší způsoby, jak měřit čas, spadají do doby přibližně 2000 let před naším letopočtem, kdy jejich poslední vývojová fáze končí v 21. století novověku. První časoměrné přístroje bývají rovněž nazývány elementárními a jejich éra končí rozvojem mechanických kolečkových hodin. Do tohoto poměrně dosti širokého časového intervalu patří samozřejmě mnoho různých přístrojů určených k měření času včetně slunečních, kapalinových, ohňových, mechanických, pískových a jiných druhů hodin.

Gnómon

Prvními slunečními hodinami měřícími čas délkou vrženého stínu byl svislý obelisk – gnómon. Tyto první obelisky určené k měření času pocházejí pravděpodobně již ze 14. století př. n. l. a kromě míst původu, jako je egyptský Karnak, jsou k vidění i v Evropě na náměstí Sv. Petra v Římě nebo v USA, v Central park v New Yorku, kam byly z Egypta dopraveny. Anaximenes a Anaximandros postavili v roce 547 př. n. l. ve staré Spartě gnómon, který ukazoval všechny hodiny dne. Gnómon v jednoduché podobě měřil přesněji pouze poledne, kdy byl stín nejkratší.

Stránky

Subscribe to RSS - Sluneční hodiny - Gnómon