Jste zde

Co Vás zajímá

Keltové, „národ, který vyšel z temnot", jak zní výstižný název jedné knihy, nezanechali žádné písemné záznamy. Při výzkumu jejich dějin jsou archeologové a historici odkázáni na archeologické nálezy a antické spisy. Při jejich výkladu je však třeba postupovat opatrně, protože antičtí dějepisci často psali o událostech, odehrávajících se před 100 až 200 lety, a kromě toho Kelty hodnotili podle vlastních představ.

Přesýpací hodiny

Vedle slunečních hodin se již v Egyptě i jinde ve starověku vyskytují jednoduchá zařízení na odměřování úseků trvání, například “kalibrované” svíčky a zejména vodní hodiny, řecky “ukrádač vody” čili klepsydra. Původně to byla obyčejná nádobka s malým otvorem, později mohla dostat i nějakou stupnici a známe i konstrukce, které výměnou stupnic nebo zalepováním otvorů odměřovaly různě dlouhé hodiny v létě a v zimě.

Sluneční hodiny

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Velikonoce a velikonoční neděle

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Maminčin recept na Nepečený rumový dort

Příprava maminčina Nepečeného rumového dortu je jednoduchá a výsledek nenáročné přípravy příjemně překvapí lahodnou chutí. Maminčin Nepečený rumový dort vyžaduje pouze několik ingrediencí, což právě z tohoto maminčina receptu činí velmi levnou, ač vynikající pochutinu podávanou jako velmi chutný dezert; zejména v letním období.

Maxiorel / Software / weby / programování

Jan Polzer, autor webu Maxiorel.cz, který se věnuje software, webům a programování, přináší v projektu Maxiorel především autorské články věnující se zejména administračnímu systému Drupal. Jan Polzer získává jako první v ČR oficiální certifikace k systému Drupal :  Acquia Certified Developer (D7), Site Builder (D8), Site Builder (D9) a je členem Drupal Association. Autor podporuje i českou Asociaci pro Drupal.

Tři králové

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

Silvestr

Každoroční silvestrovské oslavy, kdy se poslední den v roce loučíme s rokem starým a přesně o půlnoci vítáme, zpravidla přípitkem, rok nový, rok který právě v kouzelný půlnoční okamžik přichází. Vyjma přestupných roků nás čeká 365 dní. Symbolicky vítáme i ty, kteří přijdou v následujícím roce na svět a loučíme se s těmi lidmi, kteří nás v roce předcházejícím opustili.

Herodes I. Ukrutný

28. prosinec je každoročně spojován dle textu evangelia sv. Matouše se Svátkem Mláďátek. Neviňátky, či Mláďátky jsou, řekněme, označováni chlapci ve věku do dvou let, které nechal vyvraždit judejský král Herodes I. Veliký, který, ač byl dobrým vojevůdcem, rovněž byl králem přísným a ukrutným, neboť dle biblické tradice nechal vyvraždit betlémské kojence, jejichž počet však není přesně známý. 

Vánoční strom

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Adventní věnec význam barev adventní svíce

Význam barev svící a jak správně zapalovat svíčky na adventním věnci je tradicí zavedenou poměrně nedávno, a to v Hamburku. Věnec se svíčkami použil poprvé Johann Hinrich Wichern (1808-1881), protestantský teolog, jenž se věnuje misijní činnosti a zakládá školu pro děti nemajetných rodičů a sirotky. Roku 1839 vytváří prvního předchůdce dnešních adventních věnců sestávající z 19 malých červených svíček pro dny všední a 4 větší bílé svíce bílé pro dny nedělní.

Svatý Mikuláš

6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.

Svatý Ondřej

Sv. Ondřej, bratr svatého Petra, apoštol, třebaže byl Židem, nosil právě toto jméno; nebyly nalezeny žádné písemné či jiné důkazy či památky, které by odkazovaly na skutečnost, že by svatý Ondřej měl jméno aramejské nebo hebrejské. Sv. Ondřej je v lidové tradici považován za patrona nevěst, ač právě spojení sv. Ondřeje s nevěstami je neobjasněné. 

Svatomartinské víno

Svatomartinské víno je vínem mladým, svěžím, jemným příznakem chuti ovoce; se specifickou barvou a aromatem. Svatomartinské víno, víno svatého Martina, je prvním vínem aktuálního vinařského roku. Svatomartinské víno se výborně hodí ke svatomartinské hostině, kdy na tabuli nesmí chybět Svatomartinská husa, Svatomartinské rohlíčky a samozřejmě pravé mladé Svatomartinské víno.

Vynález knihtisku a tištěné kalendáře

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Stránky

Subscribe to RSS - Co Vás zajímá