Egyptský kalendář

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

„Tento král nezemře... neboť král patří mezi nezapadající hvězdy," píše se v Textech pyramid pocházejících asi z roku 2345 př. n. 1. Hvězdná obloha výrazně ovlivňovala náboženské a zádušní představy starých Egypťanů. Není proto pochyb o tom, že kněží měli značné astronomické znalosti. Je tedy velmi pravděpodobné, že už v době Staré říše byly pyramidy budovány podle hvězd.

Tajemná Sfinga se krvi pod trojicí nejvétšich pyramid v egyptské Gize jako jejich némy strážce. Není to tak dávno, co z písečných den čněla jen leji mohutná hlava s uraženým nosem. Údajné ho měli v roce 1798 ustřelit vojáci Napoleona Bonaparta. Naposled ji musel z nanosú pisku dát vykopat v roce 1886 tehdejší ředitel Egyptskeho muzea v Káhiře Gaston Camille Maspero.

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?