velikonoce

Když tento Velký pátek rozjímáme o tajemství kříže, vzpomeňme si na slova svaté Terezie z Avily: "Ať tě nic netrápí, ať tě nic neděsí. Všechno je pomíjivé, Bůh se nikdy nemění. Trpělivost získává všechny věci. Kdo má Boha, tomu nic nechybí, Bůh sám stačí."

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Masopustní veselí patří k Masopustu neodlučně podobně, jako jako čert k Mikuláši. Masopust je svátkem, kterým se slavil v čase, který předcházel bezprostředně před Popeleční středou", dnem, jímž začínala čtyřicetidenní doba postní. Masopust je tedy svátkem, jehož datum je pohyblivé a řídí se během církevního kalendáře. Masopustní neděle tedy může připadat na období od 01.02. do 07.03.

Masopust, tedy Ostatky či Fašanky jsou oblíbenou lidovou tradicí, spojenou s hodováním, veselím, rozpustilostmi, zábavou a tancem, na mnoha místech spojených s tradiční zabijačkou a lidovými zvyky, mezi které řadíme například pohřbívání basy, průvod maškar, soutěž o nejlepší masku, symbolické bití kobyly apod. Oblíbený svátek Masopustu, Fašanku či chcete-li Ostatků je slaven dle data Velikonoc.