Jste zde

Gregoriánský kalendář

Gregoriánský kalendář a jeho předchůdcové

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

Gaius Iulius Caesar

Juliánský kalendář zavádí L.P. 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar. Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby její součet činil 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech, tedy každý čtvrtý rok, byl připočten jeden den v únoru, čímž se počet dnů v tomto roce změnil na 366. Juliánský kalendář více vyhovuje času biblickému, avšak v rámci lineárního chápání času je jeho využití pro současnou kulturu nevýhodné.

Papež Řehor XIII.

Gregoriánský kalendář je používán prakticky po celém světě a Evropu včetně České republiky nevyjímaje. Gregoriánský kalendář se pyšní zajímavou historií. Předchůdce gregoriánského kalendáře, juliánský kalendář, fungoval bez větších problémů. Tropický rok má však délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář - 365,25 dne. Docházelo tím k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat.

Stránky

Subscribe to RSS - Gregoriánský kalendář