Křesťanský kalendář

Když tento Velký pátek rozjímáme o tajemství kříže, vzpomeňme si na slova svaté Terezie z Avily: "Ať tě nic netrápí, ať tě nic neděsí. Všechno je pomíjivé, Bůh se nikdy nemění. Trpělivost získává všechny věci. Kdo má Boha, tomu nic nechybí, Bůh sám stačí."

Lidový výroční kalendář léto cituje, přivolává a oslavuje téměř celý ro V novoročním přání, v magii jarních obřadů i v jejich křesťanském svěcení. S podzimem pak přichází vyjádření díků za dary úrody s nadějí pro stejný zisk v příštím roce. Uprostřed těchto nadějných přání stojí léto samotné jako žhavý kotouč. Jako nejplodnější část roku, zabírající zhruba tři jeho nejteplejší měsíce — červen, červenec, srpen.

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

28. prosinec je každoročně spojován dle textu evangelia sv. Matouše se Svátkem Mláďátek. Neviňátky, či Mláďátky jsou, řekněme, označováni chlapci ve věku do dvou let, které nechal vyvraždit judejský král Herodes I. Veliký, který, ač byl dobrým vojevůdcem, rovněž byl králem přísným a ukrutným, neboť dle biblické tradice nechal vyvraždit betlémské kojence, jejichž počet však není přesně známý. 

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Význam barev svící a jak správně zapalovat svíčky na adventním věnci je tradicí zavedenou poměrně nedávno, a to v Hamburku. Věnec se svíčkami použil poprvé Johann Hinrich Wichern (1808-1881), protestantský teolog, jenž se věnuje misijní činnosti a zakládá školu pro děti nemajetných rodičů a sirotky. Roku 1839 vytváří prvního předchůdce dnešních adventních věnců sestávající z 19 malých červených svíček pro dny všední a 4 větší bílé svíce bílé pro dny nedělní.

6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.

Sv. Ondřej, bratr svatého Petra, apoštol, třebaže byl Židem, nosil právě toto jméno; nebyly nalezeny žádné písemné či jiné důkazy či památky, které by odkazovaly na skutečnost, že by svatý Ondřej měl jméno aramejské nebo hebrejské. Sv. Ondřej je v lidové tradici považován za patrona nevěst, ač právě spojení sv. Ondřeje s nevěstami je neobjasněné.