Jste zde

Křesťanský kalendář

Velký pátek: den smutku a naděje

Když tento Velký pátek rozjímáme o tajemství kříže, vzpomeňme si na slova svaté Terezie z Avily: "Ať tě nic netrápí, ať tě nic neděsí. Všechno je pomíjivé, Bůh se nikdy nemění. Trpělivost získává všechny věci. Kdo má Boha, tomu nic nechybí, Bůh sám stačí."

Svátek Letnic v Berlíně 2022

Lidový výroční kalendář léto cituje, přivolává a oslavuje téměř celý ro V novoročním přání, v magii jarních obřadů i v jejich křesťanském svěcení. S podzimem pak přichází vyjádření díků za dary úrody s nadějí pro stejný zisk v příštím roce. Uprostřed těchto nadějných přání stojí léto samotné jako žhavý kotouč. Jako nejplodnější část roku, zabírající zhruba tři jeho nejteplejší měsíce — červen, červenec, srpen.

Sluneční hodiny

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Velikonoce a velikonoční neděle

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Hromničky

Hromnice, které každoročně připadají na 2. únor, jsou především křesťanským svátkem Uvedení Páně do chrámu. Stále byl a je tento svátek, tedy lidově Hromnice, svátkem křesťanským slaveným 40 dní po datu narození Ježíše Krista, dnem, kdy oficiálně končil čas Vánoc, kdy byly sklízeny sklízely betlémy. Hromnice však zůstávají prvním svátkem jara, oslavou zrodu Přírody a zrozením nového života.

Tři králové

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

Herodes I. Ukrutný

28. prosinec je každoročně spojován dle textu evangelia sv. Matouše se Svátkem Mláďátek. Neviňátky, či Mláďátky jsou, řekněme, označováni chlapci ve věku do dvou let, které nechal vyvraždit judejský král Herodes I. Veliký, který, ač byl dobrým vojevůdcem, rovněž byl králem přísným a ukrutným, neboť dle biblické tradice nechal vyvraždit betlémské kojence, jejichž počet však není přesně známý. 

Vánoční strom

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Adventní věnec význam barev adventní svíce

Význam barev svící a jak správně zapalovat svíčky na adventním věnci je tradicí zavedenou poměrně nedávno, a to v Hamburku. Věnec se svíčkami použil poprvé Johann Hinrich Wichern (1808-1881), protestantský teolog, jenž se věnuje misijní činnosti a zakládá školu pro děti nemajetných rodičů a sirotky. Roku 1839 vytváří prvního předchůdce dnešních adventních věnců sestávající z 19 malých červených svíček pro dny všední a 4 větší bílé svíce bílé pro dny nedělní.

Advent | Čtvrtá adventní neděle

V pořadí čtvrtá neděle Adventu, tedy čtvrtá neděle adventní je nazývána slavnostní nedělí zlatou, kdy vrcholí slavnostní doba symbolu adventních oslav a  veškerých příprav na Štědrý den, jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků.

Třetí adventní neděle

Stříbrná třetí adventní neděle patří podle lidových tradic k těm, které jsou nejvíce v adventním čase oblíbené. Třetí adventní neděli nazýváme rovněž nedělí radostnou, kdy se již, z křesťanského hlediska,  přibližuje oslava narození Páně. Gaudete, nešťastnější neděle adventu znamená, že vánoce jsou již velmi blízko.

Svatý Mikuláš

6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.

Svatý Ondřej

Sv. Ondřej, bratr svatého Petra, apoštol, třebaže byl Židem, nosil právě toto jméno; nebyly nalezeny žádné písemné či jiné důkazy či památky, které by odkazovaly na skutečnost, že by svatý Ondřej měl jméno aramejské nebo hebrejské. Sv. Ondřej je v lidové tradici považován za patrona nevěst, ač právě spojení sv. Ondřeje s nevěstami je neobjasněné. 

Svatá Cecilie

Svatá Cecilie, patronka hudebníků, umění, zpěváků a těch, kteří se umění věnují. Sv. Cecilie zůstala pannou i v období sňatku s nevěřícím, který přistoupil na to, že i když pochází z patricijské rodiny a stala se křesťankou,  nedojde mezi nimi k pohlavnímu sblížení.

Rok narození: 
* 200
Rok úmrtí: 
† 230
Památka všech svatých 1. listopad

1. listopad, tedy 01.11., každým rokem otevíráme vzpomínky spojené s pradávným datem léta roku 609, kdy dochází k církevnímu vysvěcení Pantheonu; původního římského chrámu z 1. st. př. n. l.  Svátek všech svatých. Chrám Pantheon byl původně zasvěcen všem římským bohům. Slavnost všech svatých je slavností vzpomínek na zesnulé, kteří již dosáhli věčné blaženosti v lásce Kristově.

Stránky

Subscribe to RSS - Křesťanský kalendář