Jste zde

Jaro

Jaro

Jaro jarní období je časem znovuzrození života a životních cyklů přírody. Kalendářní jaro začnáý vždy prvním dnem měsíce března a končí posledním dnem měsíce května; astronomické jaro začíná jarní rovnodenností a jeho koncem je letní slunovrat, kdy je tedy samozřejmostí, že datum počátku i konce astronomického jara se může lišit nejen s ohledem na přestupné roky.

Která pyramida byla poslední a proč?

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

Kdo byli Keltové ?

S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.

Leonardo da Vinci Brno výstava stroje

Celoroční výstava unikátních ručně vytvořených modelů strojů podle originálních nákresů Leonarda da Vinci v Brně, jejichž autorem je Miroslav Mužík, nositel Čestné plakety Leonarda da Vinci udělené Asociací strojních inženýrů z.s., rozšiřuje možnosti neobvyklých kulturních zážitků a vzdělání pro děti i dospělé. Modely Leonarda da Vinci v Brně lze na výstavě vyzkoušet a vyslechnout si i výklad autora.

Keltové, „národ, který vyšel z temnot", jak zní výstižný název jedné knihy, nezanechali žádné písemné záznamy. Při výzkumu jejich dějin jsou archeologové a historici odkázáni na archeologické nálezy a antické spisy. Při jejich výkladu je však třeba postupovat opatrně, protože antičtí dějepisci často psali o událostech, odehrávajících se před 100 až 200 lety, a kromě toho Kelty hodnotili podle vlastních představ.

Přesýpací hodiny

Vedle slunečních hodin se již v Egyptě i jinde ve starověku vyskytují jednoduchá zařízení na odměřování úseků trvání, například “kalibrované” svíčky a zejména vodní hodiny, řecky “ukrádač vody” čili klepsydra. Původně to byla obyčejná nádobka s malým otvorem, později mohla dostat i nějakou stupnici a známe i konstrukce, které výměnou stupnic nebo zalepováním otvorů odměřovaly různě dlouhé hodiny v létě a v zimě.

Sluneční hodiny

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Velikonoce a velikonoční neděle

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

První základní jednotky času a střídání dne a noci

Pravidelnost střídáni dne a noci pravděpodobně nejvíce ovlivňuje vznik prvních myšlenek lidské bytosti o čase. Existuje vůbec čas a lze jej pochopit ? Máme se řídit v myšlení kalendářem, který jsme si sami vymysleli, určili a nebo se řídit v lidském konání pohyby planet a hvězd tak, jak je lze sledovat na obloze od vzniku života na Zemi ? Jak bychom měli chápat pojem "jeden den" ?

Vynález knihtisku a tištěné kalendáře

Do doby, než byl vynalezen knihtisk roku 1444 byly rozšiřovány pouze kalendáře psané rukou, což je hlavním důvodem, proč se jich mnoho nezachovalo - jednoduše jich tolik nebylo a byly finančně velmi nákladné. Avšak již od roku 1489, kdy Mikuláš Štětina vydává v Plzni první tištěný kalendář, bylo tehdejším vydavatelům jasné, že jejich tisk a následný prodej bude výnosný.

Jak se na Zemi počítá epocha a letopočet

Rozvojem lidských společností v případě podmínek, za kterých se mohly úspěšně rozvíjet roste potřeba stability, čímž dochází k úspěšnému finančních systémů a spolu s tím pak bankovnictví. Obecně dochází ke zrodu a stabilizaci institucí, a tedy i institucionalismu. Spokojenost, úspěch a rozvoj lidských společností totiž na prosperitě a stabilitě velmi záleží.

Závěsný kalendář z konce 16. století

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Kalendář z roku 1486

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Gregoriánský kalendář a jeho předchůdcové

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.

Letní čas

Změna času, kdy přecházíme ze zimního času na letní přichází, zatím každoročně, poslední neděli v měsíci březnu- V roce 2021 se tak děje v neděli 28.03 2021 ve 02:00 SEČ, kdy přecházíme na čas letní, což v praxi znamená, že si přetočíme hodinky na 03:00 SELČ - Středoevropského letního času. První zavedení letního času v České republice je zaznamenáno v rocích 1915 a 1916.

Stránky

Subscribe to RSS - Jaro