Jste zde

Domů

Velikonoční neděle

Magazín:

Velikonoce a velikonoční neděle

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Termíny Velikonoc a velikonoční neděle závislé na jarní rovnodennosti

Datum Velikonoc je stanovené pevně, kdy jarní rovnodennost připadá každým rokem na 24. březen. Právě tento termín se však ocitá v poměrně dlouhém velikonočním období, tedy v době šesti týdnů postních, které chápeme časem příprav a následném období svátků velikonočních, které zahrnují pašijový a následující velikonoční týden, který značí primární důvod k oslavám - den připomínající zmrtvýchvstání Krista, kterému předchází Velká noc. Právě tento svátek, který dnes nazýváme Boží hod velikonoční, který se v přesném datu každoročně mění, vypočítáváme jiným systémem než běžný civilní kalendář, který je v podstatě kalendářem solárním, tedy slunečním kalendářem..

Židovský lunární kalendář a výpočet data Velikonoc

Již od dob starověkých s ohlasem na židovský kalendář se datem stanovují podle oběhu Měsíce, tedy podle lunárního kalendáře. Jak však víme, oběh Měsíce se a Slunce se nepřekrývá, což činí výpočet data Velikonoc mírně složitějším. Jak tedy vypočítat datum Velikonoc ? Boží hod velikonoční je první neděle po prvním jarním úplňku, tedy po prvním úplňku následujícím po dni rovnodennosti. Před ním šest týdnů zpětně přichází první postní neděle a přichází jiný čas, tedy období půstu.

Křesťanství a postní období

V křesťanském duchu se období roku neodvíjí v přímé vazbě na přírodní cykly, ale vsouvají se do něj z hlediska víry významné celky, kterými jsou svátky, na které je nutné se připravit, a to jak z duchovního, tak i z materiálního hlediska, což v praxi znamená období klidu, kterým je půst. I to je důvodem, proč, v podstatě proti smyslu běhu času, se jarní znovuzrození a s ním spojené radosti uklidňují a omezují  do postní atmosféry. Lidé tak směřují k tělesnému odříkání a duchovnímu soustředění na nejvýznamnější cíle církevního roku. Umučení Krista a jeho Zmrtvýchvstání jsou v církevních dějinách kapitolou nejzásadnější, tvořící prazáklad křesťanské víry.

Jarní pohanské rituály a duchovní sféry života s ohledem na křesťanskou církev

Doba půstu začíná Popeleční středou, tedy dnem, jenž následuje po masopustním úterý - přesně půlnocí z úterý na středu. Právě tento okamžik půlnoci tvoří hranici mezi dvěma protichůdnými obdobími, tedy Masopustu a půstu. Ve středu ráno pak křesťané přicházejí do kostelů ke svátosti přijmutí "popelce" - kříž značený popelem na čelo, kterou udílí kněz se slovy "Pamatuj, že prachem jsi a v prach se navrátíš ...". Tímto symbolickým aktem smrti, který v podstatě vyjadřuje znovuzrození, se kruh roku uzavírá. Tímto, více než tisíc let starým obřadem, se otevírá hluboká symbolika koloběhu života. Filosofická pojednání a rozpravy či lidové hry byly v minulosti jedním z nejoblíbenějších témat s názvem "Spor postu s Masopustem".

Lunární kalendář starověkých Židů a nejvýznamnější výroční židovský svátek

Velikonoce a tedy i půst, jsou svátky pohyblivými tak, jak je ve starověké době předepisoval i lunární kalendář biblických Židů, kteří v tento den dodnes slaví Pesah, nejvýznamnější výroční svátek.. V hebrejštině znamená slovo "pesah" "přechod" - upomínku na jeden z nejvýznamnějších bodů starověké historie židovského národa - jeho vysvobození z egyptského otroctví a příchod do země zaslíbené jim Bohem. Již v době, kdy žil Kristus, byl Pesah, Pasha, hlavním židovským svátkem a na jeho oslavu přijíždí do Jeruzaléma sám Ježíš cca roku 33 n.l. V rámci křesťanské církve se však o Velikonocích slaví děj zcela jiný, a to ten, který Kristus v Jeruzalémě prožívá a završuje tím svůj pozemský život. Bible nám říká, že právě před cestou do Jeruzaléma pobývá 40 dní na poušti, kde se postil a duchovně připravoval na vyvrcholení životní pouti. Křesťanství pak v duchu evangelia předsunuje před Velikonoce čtyřicetidenní období půstu.

Šestitýdenní postní období v přepočtu na kalendář

V přepočtu na kalendář čtyřicetidenní půst znamená šest týdnů půstu, které jsou určeny k duchovním přípravám na dny svátků - ovšem jako doba přípravná je časem méně významným, a tak se do něj vkládaly ty zvyky, které obsah postí neměly, avšak obecně souvisely s jarním obdobím. Jedná se o obřady, které byly natolik v lidové tradici zakořeněny, že je téměř nebylo možné ze svátečních cyklů vynechat. Právě tento svět pověr ilustrují i lidové názvy postních nedělí.

Názvy velikonočních postních nedělí

  1. Pučálka - první postní neděle, v jejímž názvu slyšíme pučení a rašení v čase předjaří. Pučálkou tak bylo nazváno i jídlo, či samotný čas postu, tedy doba mezi Popeleční středou a první postní nedělí. Obecně víme, že naši předkové měli v oné době předjarní velmi často nedostatek potravin, neboť zásoby byly vyčerpány, a tak lze říci, že doba půstu přicházela takříkajíc v "pravý čas". První postní neděle je rovněž nazývána, zejména v církevních kruzích, nedělí černou, což odvozujeme od barvy šátků, které ženy v tomto období často nosily na znamení smutku z přicházejícího půstu. V oblasti středních Čech se první velikonoční neděle jmenovala i "liščí" spojená se zvykem pečení malých preclíků, které dětem tajně matky pekly a zavěšovaly na stromy s tím, že je přišla obdarovat liška.
  2. Pražná neděle je nedělí druhou v pořadí, kdy její název je odvozen od jiného jídla známého od středověku; totiž "pražmo", jehož základem byla  napučená ochucená obilná zrna
  3. Kýchavná neděle je třetí nedělí, která je spojena se zvykem proseb za dobré zdraví. Právě jarní, dnes již dobře známé virózy, které jsou spojeny s rýmou a kýcháním daly název třetí neděli postní.
  4. Družebná neděle - čtvrtá neděle v pořadí je spjata s pořádáním příštích svateb s tím, že právě v tento den se lidé chodívali zvát na budoucí svatbu. V jiných krajích se například scházela mládež k zábavě, k níž se připravovaly koláčky, tzv. družbance. Právě nedělí družebnou je uzavíráno méně známé první postní období.