měření času

Elektromechanické hodiny jsou hodiny, které používají k pohonu mechanismu hodin v nějaké formě elektrickou energii. Střídavý a nebo stejnosměrný proud pak sloužil k pohonu elektromotoru k převinutí pružiny. V elektromechanických hodinách elektrická energie nemá žádnou funkci udržování času, neboť unkce časomíry je řízena zpravidla kyvadlem. Použití elektřiny pak vedlo k mnoha variantám návrhů hodin a motorů, resp. elektromotorů.

Elektrické hodiny jsou tedy přístrojem na měření času, který je poháněn elektřinou na rozdíl od mechanických hodin, které využívají hnací nebo gravitační sílu; případně obojí. Termín elektrické hodiny je však často aplikován i na elektricky poháněné mechanické hodiny, které byly používány před křemennými hodinami ( dnes tedy elektrickými křemennými hodinami ) v 80. letech 19. století.

Biologické, tedy  orgánové, často nazývané rovněž cirkadiánní hodiny označujeme soubor všech biologických faktorů, které živým organismům umožňují vnímat čas. Vnímání času živými organismy však samozřejmě není jaksi stacionární, tedy pro všechny organismy shodné, ale samozřejmě se liší. Největší zajímavostí však je, že v podstatě u všech organismů lze vnímání času nejen pozorovat, ale i ovlivnit jak přímo, tak i nepřímo, vnitřně i zvnějšku.

Starověcí astronomové měli značné vědomosti o pohybu hvězd a samozřejmě je dovedli mistrně využít k měření času pomocí spciálních hodin, které nazýváme hvězdné. Hvězdné hodiny, tedy astoláby jsou jedním z nejstarších přístrojů určených k měření času podle pohybu hvězd. Astroláb popsal poprvé v historii matematik a astronom Ptolemaios. Ptolemaios popisuje dva prstence, které představují ekliptiku a rovník a o dalším prstenci, který představuje otáčivou světovou osu. Ve skutečnosti však Ptolemaiův popis astrolabia nemá pranic společného s tím, co astroláb vlastně doopravdy je.