Klepsydra

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

Vedle slunečních hodin se již v Egyptě i jinde ve starověku vyskytují jednoduchá zařízení na odměřování úseků trvání, například “kalibrované” svíčky a zejména vodní hodiny, řecky “ukrádač vody” čili klepsydra. Původně to byla obyčejná nádobka s malým otvorem, později mohla dostat i nějakou stupnici a známe i konstrukce, které výměnou stupnic nebo zalepováním otvorů odměřovaly různě dlouhé hodiny v létě a v zimě.

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.