zimní slunovrat

Složitější organizace života ve městech a zejména v armádách si vynucuje přesnější dělení dne. Ve starší době se mluví o různých “hlídkách” , “hodiny” se poprvé objevují v Egyptě, je jich 12 denních a 12 nočních a slouží k popisu okamžité polohy Slunce. Rozdíly v délce letního a zimního dne, které v Egyptě nejsou tak výrazné, bylo možné zanedbat.

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Masopust, tedy Ostatky či Fašanky jsou oblíbenou lidovou tradicí, spojenou s hodováním, veselím, rozpustilostmi, zábavou a tancem, na mnoha místech spojených s tradiční zabijačkou a lidovými zvyky, mezi které řadíme například pohřbívání basy, průvod maškar, soutěž o nejlepší masku, symbolické bití kobyly apod. Oblíbený svátek Masopustu, Fašanku či chcete-li Ostatků je slaven dle data Velikonoc.

V Jižní Anglii, v hrabství Wiltshire, blízko města Salisbury se nachází jeden z nejstarších kamenných kalendářů, Stonehenge, sestávající z menhirů, tedy kamenných bloků, svisle zasazených do země, kdy stáří nejstaršího kruhu odhadujeme přibližně na 3 200 let. Kruh menhirů a trilitonů, který považujeme za nejstarší, pochází z doby bronzové a stále se nepodařilo uspokojivě vysvětlit přesnost a způsob, jakým byly menhiry a trilitony sestaveny.