Křesťanské svátky

Popeleční středa patří mezi jedny z velmi významných křesťanských svátečních dnů. Popeleční středou skončilo období masopustního veselí a právě začíná období půstu, který trvá čtyřicet dní.  Postní období je přípravou na oslavu Velikonoc, nejvýznamnějšího křesťanského svátku. V liturgickém křesťanském kalendáři je středou, jenž předchází první postní neděli.

Pro křesťany vrcholí období Vánoc svátkem Tří králů, který připadá podle křesťanského kalendáře každoročně na šestý den v roce, měsíce ledna. Pro křesťanskou praxi však lidový svátek Tří králů znamená Svátek Zjevení Páně. Oba dva svátky však mají zásadně něco společné; a to, že se Bůh zjevuje v podobě lidské bytosti, tedy člověka, konkrétně narozeného dítěte.

Druhá adventní neděle je časem, který nás připravuje na druhý adventní týden; na adventním věnci lidé zapalují svíčku druhou, rovněž fialové barvy. Velmi často se můžeme setkat i s adventními věnci jednobarevnými, resp. s adventními věnci, jejichž svíčky mají shodnou barvu. Druhá adventní neděle, rovněž nazývaná jako adventní neděle bronzová, následuje po první neděli adventní, kterou nazýváme železnou. 

Svátek sv. Mikuláše tradičně připadá na 6. prosinec křesťanského kalendáře, avšak mikulášská tradice se udržuje tradičně již 5. prosince, kdy Mikuláš, zpravidla v doprovodu čertů a andělů navštěvuje domácnosti a zejména dětem, ale i dospělým, předčítá ze zlaté knihy jejich dobré i špatné skutky. Mikulášská nadílka je pak přípravou na Vánoce a dary pod vánočním stromem.

Svatý Martin se narodil roku 316 n.l. jako Martin Tourský. Jeho otec, římský důstojník v římské provincii Horní Panonie, dnešním Maďarsku,  již v patnácti letech donutil Martina stát se vojákem. Legenda říká, že jedné temné noci uviděl Martin na ulici polonahého žebráka, který ho žádal o almužnu. Martin ale peníze neměl, a protože chtěl žebráka alespoň ochránit před chladem, rozetnul svůj vojenský plášť na dvě poloviny a jednu mu daroval.