6. leden | Tři králové

Celou situaci s Betlémskou hvězdou se pokouší vyřešit odpradávna mnoho vědních i pseudovědeckých oborů

Celou situaci s Betlémskou hvězdou se pokoušejí vyřešit snad již odpradávna astrologové, dějepisci, historikové, astronomové i ufologové a dodnes se zatím nikomu nepodařio uspokojivě vysvětlit, o co se tehdy vlastně – a kdy vlastně – jednalo, neboť máme dodnes problém s tím, kdy se vlastně Kristus narodil. Jako jeden z mála prvních astrologů se zápletku pokusil rozplést německý učenec Johannes Kepler (1571-1630) působil mezi lety 1600 a 1612 v Čechách. V rožmberské knihovně Petra Voka i v jiných knihovnách té doby bychom našli latinský spis Johanna Keplera vydaný v Praze roku 1606 tiskem Pavla Sessia s předlouhým, tehdy módním stylem názvu : "De Stella Nova in pede Serpentarii, et qui sub ejus exortum de novo ini it, trigono igneo. Libellus astronomicis, physicis, metaphysicis, meteorologicis & astrologicis disputationibus, & plenus. Accesserunt I. De stella incognita Cygni: Narratio astronomica. II. De Jesu Christi Servatoris Vero Anno Natalitio, consideratio novissimae fententiae Lavrentii Susligae Poloni, quatuor annos in ufitata Epocha defiderantis". známým jako "De Stella Nova in Pede Serpentarii​" -  Nová hvězda v noze Hadonoše. V tomto díle Keppler popisuje hvězdu objevenou v noze souhvězdí Hadonoše, kterou označujeme jako Keplerova supernovu (SN 1604) - jednalo se o objekt viditelný již od roku 1604 pouhým okem, se ztrácející se svítivostí, vzdálený 20.000 světelných let od Země. Pozůstatek z Keplerovy supernovy je považován za jeden z prototypických objektů svého druhu a je v astronomii stále předmětem důkladného studia. První dodatek k dílu De Stella Nova ... Johannes Keppler věnuje objevené hvězdě v souhvězdí Labutě, druhý dodatek pak astronom zasvětil rozboru díla Laurentia Suslygy, polského historika, zabývající se chronologií dějin včetně snahy o zjištění přesného data narození Ježíše Krista. Se Suslygovým dílem Keppler vede polemiku a opírá se především o nově objevenou novou v noze Hadonoše z roku 1604 poblíž planet Jupiter, Saturn a Mars a jí o několik měsíců předcházející konjunkcí Jupiteru a Saturnu ve Střelci roku 1603. Keppler přichází na to, že velká tedy třikrát se opakující konjunkce Jupiteru a Saturnu ve znamení Ryb v roce 7 př.n.l.. byla znamením objevení hvězdy betlémské, která navigovala v Matoušově evangeliu tři krále do Betléma k narozenému Kristu. Tato konjunkce planet, která se opakuje každých 800 let byla z astrologického hlediska vždy velmi zajímavá a oznamovala změnu v lidských dějinách či narození člověka, který dokázal výrazně pohnout kormidlem dějin v celosvětovém měřítku. Keppler však konjunkci samotnou za "hvězdu betlémskou" pravděpodobně nepovažoval, neboť jako teolog velmi dobře věděl, že evangelium hovoří o "hvězdě" v jednotném čísle. Jaký však měl Keppler ve skrytu duše pragmatickiý názor se již nedovíme - ve své době by totiž zpochybnění textu evangelia mohlo mít pro kohokoliv vážné následky. V současnosti si však můžeme být jisti, že Tři králové; tedy samotný příchod tří mudrců z Východu, se nekonal téměř zcela jistě na základě uzření jakékoliv komety nebo čehokoliv podobného - a velmi pravděpodobně se i astrologické úkazy v oné době posuzovaly jiným způsobem, než je tomu v současnosti. Emeritní papež Benedikt XVI. ( pontifik 2005–2013 – rezignace ) se v souvislosti s Betlémskou hvězdou vyjádřil následovně :

" Tuto Hvězdu nehledejte dalekohledem obráceným k obloze, tuto Hvězdu hledejte dalekohledem srdce ... "

Politické pozadí klanění Tří králů

Herodes nařídil vyvraždění všech neviňátek - o několik století dříve starozákonní prorok Jeremiáš tuto událost předpověděl. Herodes věděl, že po jeho smrti po něm nikdo nebude truchlit - shromáždil tedy děti z bohatých vrstev a držel je v zajetí, kdy zároveň nařídil, že po jeho smrti mají být popraveny. Tímto si zajistil, aby alespoň rodiče těchto dětí po něm uronili slzu, a to jakýmkoliv způsobem. Dodnes jsou údajná těla Tří králů v Kolíně relikvií, které se klaněli snad všichni představitelé církevní i světské moci; relikvie jednoduše tuto moc relikvie mají. Snad právě i skutečnost, že Tři králové, kteří jsou "králi", "mudrci", astrologové a navíc bohatí lidé, kteří se sklánějí před chudobou, pronásledováním a nevinnosti, jsou pravým klíčem k úspěchu legendy o Třech králích.

Tři králové symbolizují věčnou připomínku Kristova narození

Mnoho lidí dnes velmi těžko uvěří, že několik lidí sleduje několik let oblohu, spatří astronomickou událost a vyběhne z příbytku s truhlou plnou zlata jen proto, aby se šel poklonit zcela neznámému novorozenci 1200 kilometrů od místa jejich ( údajného ) bydliště. Fakt je, že Tři krále zmiňuje pozuje jedno evangelium a fakt je, že přibližně v roce 7 př.n.l. skutečně došlo k astrologické a pravděpodobně i astronomické udíálosti. Možné však je cokoliv a Tři králové pro současnost znamenají totéž, co pro společnost tehdejší - odvahu, víru, bohatství, vzdělání a vůli; zejména pak věčnou připomínku Kristova narození. 

Existuje proroctví, že nma východě se narodí král, který ovládne svět a stane se tak Mesiášem

S pomocí nejmodernější techniky se dnes můžeme podívat na to, jak vypadala obloha přesně v roce, kdy se měl Kristus narodit. Trojitá konjunkce Jupiera, Saturnu a Venuše - ve skutečnosti se však pravděpobně jednalo o kombinaci několika jevů, kdy jedněmi mohly být astrologické konjunkce a následně NOVA, tedy velmi jasná ( dvojhvězda ) o několik týdnů později. V Betlémě se nachází místo, kde se měl údajně Kristus narodit, a které spravují protestantská, katolická i judaistická církev, tedy Židé. 

Některé informace lze nalézt i v evangeliích, které nebyly Církví zařazeny do Nového zákona. O Třech mázích se lze dočíst i v protoevangeliu dle Jakuba ze 4. století (kap.21-23), v pseudoevangeliu le Matouše z 6. století (kap. 16-17), a nebo v Arménském evangeliu o Ježíšově dětství z konce 6. století (kap. V, 10), ve kterém lze dohledat již i jména těchto mudrců – Kašpar, Melichar a Balthasar.

Pamatujeme si však , že právě zkratkou jejich jmen K+M+B jsou tradičně 6. ledna označovány dveře domů. Tři písmena společně s datem pak jsou zkratkou latinských slov požehnání „Christus (řecky Christos: Pomazaný, Mesiáš) mansionem benedicat“,  vyjadřující „Kristus ať požehná (toto) obydlí“. Ve starých syrských textech, jsou tři mágové popisováni jako chaldejští králové a jejich synové.