Křesťanské svátky

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

Každoroční silvestrovské oslavy, kdy se poslední den v roce loučíme s rokem starým a přesně o půlnoci vítáme, zpravidla přípitkem, rok nový, rok který právě v kouzelný půlnoční okamžik přichází. Vyjma přestupných roků nás čeká 365 dní. Symbolicky vítáme i ty, kteří přijdou v následujícím roce na svět a loučíme se s těmi lidmi, kteří nás v roce předcházejícím opustili.

28. prosinec je každoročně spojován dle textu evangelia sv. Matouše se Svátkem Mláďátek. Neviňátky, či Mláďátky jsou, řekněme, označováni chlapci ve věku do dvou let, které nechal vyvraždit judejský král Herodes I. Veliký, který, ač byl dobrým vojevůdcem, rovněž byl králem přísným a ukrutným, neboť dle biblické tradice nechal vyvraždit betlémské kojence, jejichž počet však není přesně známý. 

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Význam barev svící a jak správně zapalovat svíčky na adventním věnci je tradicí zavedenou poměrně nedávno, a to v Hamburku. Věnec se svíčkami použil poprvé Johann Hinrich Wichern (1808-1881), protestantský teolog, jenž se věnuje misijní činnosti a zakládá školu pro děti nemajetných rodičů a sirotky. Roku 1839 vytváří prvního předchůdce dnešních adventních věnců sestávající z 19 malých červených svíček pro dny všední a 4 větší bílé svíce bílé pro dny nedělní.

6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.

Svatomartinské víno je vínem mladým, svěžím, jemným příznakem chuti ovoce; se specifickou barvou a aromatem. Svatomartinské víno, víno svatého Martina, je prvním vínem aktuálního vinařského roku. Svatomartinské víno se výborně hodí ke svatomartinské hostině, kdy na tabuli nesmí chybět Svatomartinská husa, Svatomartinské rohlíčky a samozřejmě pravé mladé Svatomartinské víno.

Svatý Martin přijíždí na bílém koni; říká se. "Na den 11.11. hospodář s družinou husy jedí a k tomu víno pijíce štědrého Martina chválíce. Žák i páni se raduje, bo koleda se přibližuje. Děvečky a pacholci svobodu mívají, u jiných pánův službu sjednávají." Den svatého Martina tradičně spojujeme s prvním posvícením. Sv. Martin byl v době panování franckého krále Chlodvíka přijat za ochránce křesťanství ve Francii.

Český národní patron, kníže země české, světec, vzdělaný muž, jenž například četl i psal v latině. O životě knížete nevíme příliš mnoho; kult svatého Václava se rozšiřuje zejména v sedmdesátých letech desátého století. Ve Staré Boleslavi si lidé každoročně připomínají 28. září, v den státního svátku, vyhlášeného v roce 2000, kdy se lebka svatého Václava vrací na 24 hodin do města, kde byl zavražděn.

8. září je dnem narození Panny Marie, ale také dnem zarážení hory. V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, zejména na jižní Moravě "zarážely hory" či ( slavnost zarážení hory ) "zarážely vinohrady", "zarážely hory". Hlídač, "Hotař" přicházel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit  kytici polních květů. Následně na dlouhou tyč, jejíž jedna část byla upravená do špičky nabodl několik jablek a kytici na tento konec následně upevnil ....