Jste zde
Svatá Kateřina Alexandrijská
Sv. Kateřina, jedna z oblíbených světkyň křesťanského kalendáře byla velmi pohlednou ženou;, jejíž krása uváděla muže v úžas.
Vzdělaná a velmi krásná svatá Kateřina Alexandrijská
Sličná alexandrijská křesťanka, která předstoupila podle legendy při modloslužbách před císaře Maximiana a vyzvala ho, aby se zřekl pohanství. Sv. Kateřina Alexandrijská byla podle legendy velmi vzdělanou ženou, která dokonce během hovoru s císařovými rádci, učenci a duchovními dokonce některé z nich dokázala obrátit na křesťanskou víru.
Pochybnosti o skutečné historické existenci sv. Kateřiny
Odborníci a historikové se neshodují v tom, zda sv. Kateřina skutečně existovala, zda jde o smyšlenou postavu a nebo ženu, která skutečně žila, avšak její činy byly postupem doby zveličovány. Podle legendy přesvědčila sv. Kateřina padesát pohanských filosofů o správnosti víry a obrátila je na křesťanství. I tento zázrak přispěl k tomu, že je svatá Kateřina patronkou učenců, studentů, univerzit a knihoven, obecně všech, kteří touží po vzdělání. Na pařížské Sorbonně bylas patronkou filosofie.
Na den sv. Kateřiny platil podle lidové víry zákaz práce se vším, co mělo kola
O výročí sv. Kateřiny se konávaly rozpustilé taneční zábavy, nikoliv nepodobné těm masopustním. Po sv. Kateřině začínala adventní postní doba, v níž byl tanec, zpěv a zábava zakázány. Proto si lidé chtěli ještě naposledy užít a svátek sv. Kateřiny se k toimu přímo vybízel. Během většiny kateřinských tanečních zábav pak platilo "ženské právo" - ženy si samy vybíraly tanečníky, staraly se o občerstvení a platily hudbu; pouze o půlnoci byla mužům povolena volenka.
Řekla Káča Barce, nech už toho tance.
lidové úsloví.
Lidová píseň "Na tu svatú Katerinu" - interpret : Jožka Černý
Čabogaj, něbogaj ( Na tu svatú Katerinu )
Na tu svatú Katerinu, katerinsků nedělu,
/: zverbovali šohajíčka na vojnu :/
Samá královna, samá královna ceduličku psala, ceduličku psala
aby šohajka, aby šohajka na vojnu dostala, na vojnu dostala
/: Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj x3 :/
Bogaj, bogaj, bogaj, bogaj čáry něbogaj.
Prečo ste ma zverbovali, zverbovali v nedělu,
/: prečo ste to nenechali na stredu :/
Samá královna, samá královna ceduličku psala, ceduličku psala
aby šohajka, aby šohajka z vojny dom dostala, z vojny dom dostala
Legenda o svaté Kateřině
Podle legendy byla svatá Kateřina ženou velmi krásnou a na svou dobu velmi vzdělanou, která se na křesťanství obrátila pod vlivem potulného mnicha, který dokázal v jejím srdci zažehnout žár pro Krista. pocházela z významného egyptského rodu a snad jí náležel i titul "princezna". Císař Marcus Aurelius Valerius Maxentius ( 275 - 283 ) panující pouhých šest let a jehož vláda nebyla nikdy v celé římské říši uznána, zahájil nemilosrdné pronásledování křesťanů což egyptská princezna těžko nesla a otevřeně se proti pronásledování křesťanských věřících vymezovala.
Svatá Kateřina obrátila 50 pohanských mudrců na křesťanskou víru
V učených řečech dokázala sv. Kateřina údajně obrátit na křesťanskou víru 50 pohanských mudrců, za což si vysloužili od císaře uzurpátora trest smrti upálením. Císaři však učená egypťanka natolik učarovala, že se snažil o to, aby se stala jeho ženou, což však sv. Kateřina odmítla s tím, že svůj život zasvětila pouze Kristu - možná, že se tak stala v podstatě jednou z prvních "jeptišek" na planetě. Zhrzený Maxentius následně přikázal sv. Kateřinu uvěznit a poté mučit, na což nechal vyrobit speciální zařízení sestávající z dvou kol osázených hroty a noži, která se točila proti sobě - toto zařízení mělo tělo sv. Kateřiny rozdrtit a rozsekat.
Zázrak v potocích krve
Kateřina však prosila Krista aby jí pomohl, úpěnlivě se modlila a stal se prý zázrak : kola se rozlétla do stran a prý usmrtila čtyři tisíce nevěřících. Nevídaná věc, která se stala obrátila na víru stovky dosud váhajících či nevěřících včetně císařovy manželky, kterou za obrácení ke Kristu nechal uzurpátorský císař odvléci, vyřezat jí prsy a následně oslepit a setnout. K podobnému osudu, tedy smrti stětím hlavy, byly císařem odsouzeny stovky vyznavačů Krista. Svatá Kateřina však i po smrti dokázala císaři zamotat hlavu : poté, co ji sťali, z ran počala téci místo krve bílá mléčná tekutina a její tělo záhadně zmizelo. Legenda říká, že jej odnesli andělé na posvátnou horu Sinaj, kde byly později ostatky nalezeny.
Kult svaté Kateřiny
Činy císaře se promítly do nálad obyvatelstva a zázraky, které se kolem sv. Kateřiny děly, oblétly v ústním podání velkou část římské říše a mnoho lidí v Krista uvěřilo. Zejména zázraky přisuzované sv. Kateřině o ní vytvořily jednoho z nejoblíbenějších světců. Mimořádná vzdělanost, pevná víra a zázrak s mučícím kolem či mlékem místo krve sv. Kateřinu zařadily zejména v 11. století k patronkám všech vzdělanců a univerzit. Svatá Kateřina bývá zobrazována především s kolem, na němž se nacházejí hroty a kterým měla být mučena, s knihou jako symbolem vzdělanosti a moudrosti a pak samozřejmě s korunou a palmovou ratolestí, jenž symbolizují vítězství a mučednictví. Kult svaté Kateřiny se výrazně aktivizoval v průběhu 11. století. Římský císař a český král Karel IV. se pak výrazně zasloužil o propagaci kultu svaté kateřiny, neboť právě na její svátek, tedy v křesťanských zemích, mu bylo dopřáno vítězství v bitvě u San Felice v severní Itálii. Právě na popud císaře Karla IV. vyhlásil arcibiskup Arnošt z Pardubic, první arcibiskup a první arcibiskup, který mohl korunovat české krále, 25. listopad, den sv. Kateřiny zasvěceným svátkem a zůstalo tak tomu až do roku 1771. Druhý vatikánský koncil její status světce nevyvrátil a sv. Kateřina zůstala na oficiálním seznamu světců.
Svatá Kateřina ve východních církvích
Svatá Kateřina je uctívána i východní církví a je označována za velkomučednici. V pravoslavných církvích má svátek 24. listopadu; pokud tyto církve užívají ještě juliánského kalendáře, pak 24. 11. dle juliánského kalendáře připadá na 7. 12. dle gregoriánského kalendáře.
Kultura a kult svaté Kateřiny
Sv. Kateřina je jednou z nejzobrazovanějších světic pro její oblíbenost, i Johanka z Arku se údajně ke svaté Kateřině modlila; Na sv. Kateřinu bylo v Čechách založeno 57 kostelů. V literatuře se kult sv. Kateřiny objevuje jako "Život svaté Kateřiny" nebo také "Legenda o svaté Kateřině" z 2. poloviny 14. století. Dílo napsal neznámý autor osmislabičným veršem. V ruském carství se uděloval "Řád svaté velikomučednice Kateřiny", který založil car Petr I. Veliký v roce 1714. Jednalo se o čistě dámský řád udělovaný pouze šlechtičnám, tedy kněžnám a velkokněžnám. Řád vznikl na paměť carovy manželky, carevny Kateřiny, která vlastními šperky vykoupila ruské vojsko z tureckého zajetí. Řádový svátek byl slaven 24. listopadu v den sv. Kateřiny, patronky carevny, budoucí carevny Kateřiny I.
AKTUÁLNÍ PŘESNÝ ČAS
Nový obsah
Oblíbený obsah
- 1 of 28
- »»