PŘESNÝ ČAS online

8. září je dnem narození Panny Marie, ale také dnem zarážení hory. V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, zejména na jižní Moravě "zarážely hory" či ( slavnost zarážení hory ) "zarážely vinohrady", "zarážely hory". Hlídač, "Hotař" přicházel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit  kytici polních květů. Následně na dlouhou tyč, jejíž jedna část byla upravená do špičky nabodl několik jablek a kytici na tento konec následně upevnil ....

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

Polynésané osídlili širokou plochu ostrovů v Tichém oceánu. Jejich vnnímání času se významně odvíjelo i od pozorování slunečních cyklů a to se samozřejmě odrazilo i pro nás méně pochopitelnou výraznou znalostí navigace. Podobně jako pro mnoho národů byla tou pravou mapou noční obloha a pozorování zdánlivých pohybů Měsíce a Slunce, o kterém existuje řada mýtů.

Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.

9. březen se od roku 2017 stává významným dnem, kdy si připomínáme vyhlazení, resp. cílenou likvidaci 3791 vězňů rodinného koncentračního tábora v Osvětimi-Březince v noci z 8. března na 9. března 1943. Nacisté zavraždili československé občany převážně židovského původu včetně dětí a žen. Rodinný koncentrační tábor byl jednou ze součástí vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau.

Jaro je prvním ze čtyř ročních období v zemích mírného a subartaktického pásu. Začátek jara, tedy meteorologického jara, přichází každoročně prvním březnem a končí posledním dnem květnovým. Meteorologické jaro se shoduje s jarem kalendářním; dá se říci, že se jedná o vyjádření téhož dvěma podobnými pojmy, kdy jeden se vztrahuje ke kalendáři a druhý k ročnímu období.

Každým kalendářním rokem, který dělíme na čtyři roční období, začíná prvního dne kalendářního měsíce března kalendářní jaro. Kalendářní jaro tedy počíná 1. dnem ttřetího měsíce v kalendářním roce. Na rozdíl od astronomického jara, jehož počátek je vázán na přestupné roky a datum jarní rovnodennosti, je tedy datum kalendářního jara přesně dáno.