Velikonoce a velikonoční kalendář, tradice Velikonoc, dekorace na Velikonoce a velikonoční svátky patří k oblíbeným činnostem v období tradičních křesťanských svátků nejen v České republice, ale samozřejmě i v Evropských zemích. Velikonoce jsou svátky, jejichž datum se řídí podle Gregoriánského kalendáře, a který určuje data slavení Velikonoc, jako nejvýznamnějšího svátku.
Svatá Barbora z Nikomédie

Jedná se o den 4. prosinec, přesně dvacet dní před Štědrým dnem, ke kterému se váže krásná lidová, původně pohanská tradice řezání barborek ( Barborky ) větviček jabloně, třešně, či trnky a nebo zlatého deště. Pokud barborka dívce či ženě do Vánoc vykvete, měla by se do roka vdát. Svatá Barbora z Nikomédie, mučednice, patří ke čtrnácti svatým pomocníkům, kteří jsou voláni zvláště v těžkých chvílích, v minulosti například při morových epidemiích. 

Sv. Ambrož
Jako tradičně se každým rokem setkáváme s jedinečným obdobím, které nám připomíná příchod Ježíše Krista na svět. Tento sváteční čas samozřejmě nepatří mezi výjimečné pouze pro křesťany, ale samozřejmě i pro naprostou většinu lidí, kteří žijí v zemích, jejichž kultura vychází z křesťanské tradice.
Sv. papež Řehoř I. Veliký

Podobně jako Velikonocům předchází v křesťanském kalendáři období půstu, rovněž tak Vánocům předchází období adventu, kdy slovo „advent“ pak v latině znamená „příchod". Lidé se již soustředí na vánoční svátky, na Krista a tak v podvědomí křesťanů přinesli svými myšlenkami zvláštní postavení také adventu. První stopy adventu, vánoční přípravné doby, se nenacházejí ve starém Římě, kde bychom se je možná snažili nalézt, ale překvapivě ve Španělsku, především v Galicii.

Ve Starobabylónské říši došlo k nebývalému rozvoji hvězdářství, astrologie a hvězdopravectví - shromážděním záznamů vzniká první základ pro vznik babylonského kalendáře. Hvězdáři rozdělili oblohu na tři oblasti a vytvářeli seznamy heliakických východů hvězd pro kalendářní účely. Dochoval se prvý text spojující božstva s nebeskými tělesy a souhvězdími, což můžeme popsat jako prazáklad prvního, babylonského kalendáře.
Hidžretský kalendář
Hidžretský lunární rok má 354 nebo 355 dní a plně je spjat s lunárním cyklem novu a úplňku. Nepotřebuje přidávání přestupných dat jednou za čtyři roky, jako kalendář gregoriánský s 365 dny, přičemž astronomický oběh Země okolo Slunce trvá ve skutečnosti plných 365, 25 dne. Na každých 33 let podle hidžretského kalendáře tedy připadá jen 32 let kalendáře gregoriánského. Měsíce hidžretského roku jsou také pojmenovány podle přírodních dějů a činů pokory Jedinému Bohu, Stvořiteli všeho, nikoli jmény despotů, jako byli například římští vládci Gaius Julius Caesar či Octavianus Augustus a samozřejmě falešných model, např. římská božstva Juno a Mars.
Japonský kalendář
Japonci, jako specifická historická východní kultura používali před rokem 1873 lunisolární kalendář, resp. původně kalendář lunární, který byl převzat z čínského kalendáře. Od 1. ledna 1873 používají Japonci kalendář Gregoriánský s místními jmény pro měsíce a většinou pevně určenými svátky. Každý rok v Japonském kalendáři je vždy označen kombinací jednoho z dvanácti prvků zvířetníku a jednoho z pěti základních přírodních elementů, tedy : země, voda, oheň, vzduch.
Název první „koptové“ pochází z arabského slova Kubtí, což znamená Egypťan : Je třeba si říci, že naprostá většina obyvatel Egypta, jak víme, od počátků islám nevyznávala. Teprve až poté, co většina egyptského obyvatelstva islám,začala vyznávat, začalo se toto jméno užívat pouze pro označení křesťanů.
Znáte snad jiné slovo, které má tolik příměrů či přívlastků ? Pokud mám čas, píši tato slova – a přitom bych právě čas mohl využít zcela jinak. Čas je nejen neúprosný, ale i marnivý, čas, podobně jako lidé, dokáže dávat i brát. Snad i proto my, Evropané máme čas jak letní, tak i čas zimní, kdy si záměrně ( jak jsme se sami rozhodli ) v čase hodinu přidáváme a nebo naopak ubíráme. S ohledem i bez ohledu na odpůrce letního či zimního času je to další ze způsobů, jakým s časem zacházíme a jak se čas snažíme obhospodařit či zkrotit.
becní hodiny, jakými se může krásně chlubit bulharská vesnice Tipčina v nemají nikde jinde na planetě Zemi. Jejich velmi zvláštní zvláštní mechanismus se skládá výhradně z ozubených kol a hřídelů vyřazených zemědělských strojů.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS