Ytterbiové atomové hodiny
Dvojice experimentálních atomových hodin založených na kmitech atomů Ytterbia v Národním institutu pro standardy a technologie (NIST) stanovila nový rekord pro stabilitu měření času. Hodiny fungují s dokonalým načasováním na dobu srovnatelnou se stářím Vesmíru - pokud bychom je spustili v okamžiku jeho zrodu, je téměř jisté, že by se s Vesmírem nerozešly ani o tisícinu sekundy.
Atomové fontánové cesiové hodiny
Atomové hodiny patří mezi jedny z nejvýznamnějších zařízení v dějinách lidstva. Atomové hodiny jsou od roku 1963 mezinárodním uznávaným časovým standardem - podle těchto hodin se řídí nejen celosvětové počítačové sítě, ale rovněž navigace umělých družic nebo navigační systém GPS.
Numerologie a čas, a tedy i numerologie kalendářů, numerologie jména, tedy vztah čísel a kalendářů, je souvislost na první pohled téměř nehmatatelná. Numerologie opět dokazuje, že s čísly je možné manipulovat na mnoha rovinách.
Keltové žili v hlubokém souznění s Přírodou, která pro ně byla útočištěm, chrámem i domovem a přírodě rovněž zasvětili i svůj, tedy keltský kalendář. Velký význam pro kelty měly oba slunovraty i obě rovnodennosti. Nejen, že byly spojovány s pohybem Slunce na nebeské klenbě, ale všem čtyřem významným dnům keltského kalendáře byl přiřazen i určitý druh dřeviny, stromu.
Oživnutí mayských pyramid
Informace o tom, že se na mnoha místech planety s příchodem roku 2013 děje něco zvláštního v různých modifikacích počínáme slyšet čím dál více častěji. Jedna z těchto informací se rovněž týká zvláštních energetických výbojů na mnoha místech Země, které vznikají v centrech či základech mnoha pyramid – ať již se jedná o pyramidy mayské, aztécké, čínské či evropské.
Mayský kalendář a rok 2012 - Mayský kalendář a datum 21. 12 2012. Mayové chápali čas cyklicky, a tedy i Mayský kalendář, kalendář Mayů, zobrazuje několik cyklicky opakujících se časových kalendářních period. Jednotlivé časové periody v Mayském kalendáři, i ty nejdelší známé, neboť Mayové používali i časové kalendářní cykly o délce 64 milionů let, měly periodický charakter. V pohledu Mayů na čas a okolní svět bylo typické stálé opakování, a do jisté míry tedy rovněž možná předvídatelnost času.
Juliánský kalendář zavedl v roce 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar. Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby její součet činil 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech, tedy každý čtvrtý rok, byl připočten jeden den v únoru, čímž se počet dnů v tomto roce změnil na 366. Juliánský kalendář více vyhovuje času biblickému, avšak v rámci lineárního chápání času je jeho využití pro současnou kulturu v podstatě nevýhodné.
Gregoriánský kalendář je používán prakticky po celém světě a Evropu včetně České republiky nevyjímaje. Gregoriánský kalendář se pyšní zajímavou historií. Předchůdce gregoriánského kalendáře, juliánský kalendář, fungoval bez větších problémů. Tropický rok má však délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář - 365,25 dne. Docházelo tím k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat.
Podle křesťanské tradice je "Zelený čtvrtek" dnem pátým ve Svatém týdnu. Křesťanská církev, a nejen pravověrní křesťané, si v průběhu zeleného čtvrtku připomínají Poslední večeři Páně a rovněž tak i Kristovu modlitbu v zahradě getsemanské.
Krucifix - Ukřižování a smrt Ježíše Krista
Velký pátek je nejen pro věřící křesťany významným dnem, dnem kdy vzpomínáme na smrt Kristovu, smrt člověka, pro jiné Boha, Božího syna či proroka, který svým učením založil novou kulturu; nový systém chápání Boha. Boha, který již není tím ukrutným vládcem, starozákonní přísnou podstatou ve smyslu „oko za oko, zub za zub“, ale Bohem novým, odpouštějícím, konajícím pro své Stvoření jen dobré, pokud dobré koná.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS