Gregoriánský kalendář je používán prakticky po celém světě a Evropu včetně České republiky nevyjímaje. Gregoriánský kalendář se pyšní zajímavou historií. Předchůdce gregoriánského kalendáře, juliánský kalendář, fungoval bez větších problémů. Tropický rok má však délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář - 365,25 dne. Docházelo tím k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat.
Podle křesťanské tradice je "Zelený čtvrtek" dnem pátým ve Svatém týdnu. Křesťanská církev, a nejen pravověrní křesťané, si v průběhu zeleného čtvrtku připomínají Poslední večeři Páně a rovněž tak i Kristovu modlitbu v zahradě getsemanské.
Krucifix - Ukřižování a smrt Ježíše Krista
Velký pátek je nejen pro věřící křesťany významným dnem, dnem kdy vzpomínáme na smrt Kristovu, smrt člověka, pro jiné Boha, Božího syna či proroka, který svým učením založil novou kulturu; nový systém chápání Boha. Boha, který již není tím ukrutným vládcem, starozákonní přísnou podstatou ve smyslu „oko za oko, zub za zub“, ale Bohem novým, odpouštějícím, konajícím pro své Stvoření jen dobré, pokud dobré koná.
Velikonoce a velikonoční kalendář, tradice Velikonoc, dekorace na Velikonoce a velikonoční svátky patří k oblíbeným činnostem v období tradičních křesťanských svátků nejen v České republice, ale samozřejmě i v Evropských zemích. Velikonoce jsou svátky, jejichž datum se řídí podle Gregoriánského kalendáře, a který určuje data slavení Velikonoc, jako nejvýznamnějšího svátku.
Svatá Barbora z Nikomédie
Druhá adventní neděle - Jedná se o den, ke kterému se váže krásná lidová tradice řezání barborek větviček jabloně, třešně, či trnky a nebo zlatého deště. Pokud barborka dívce či ženě do Vánoc vykvete, měla by se do roka vdát.
Sv. Ambrož
Jako tradičně se každým rokem setkáváme s jedinečným obdobím, které nám připomíná příchod Ježíše Krista na svět. Tento sváteční čas samozřejmě nepatří mezi výjimečné pouze pro křesťany, ale samozřejmě i pro naprostou většinu lidí, kteří žijí v zemích, jejichž kultura vychází z křesťanské tradice.
Sv. papež Řehoř I. Veliký
Podobně jako Velikonocům předchází v křesťanském kalendáři období půstu, rovněž tak Vánocům předchází období adventu, kdy slovo „advent“ pak v latině znamená „příchod".
Ve Starobabylónské říši došlo k nebývalému rozvoji hvězdářství, astrologie a hvězdopravectví - shromážděním záznamů vzniká první základ pro vznik babylonského kalendáře. Hvězdáři rozdělili oblohu na tři oblasti a vytvářeli seznamy heliakických východů hvězd pro kalendářní účely. Dochoval se prvý text spojující božstva s nebeskými tělesy a souhvězdími, což můžeme popsat jako prazáklad prvního, babylonského kalendáře.
Hidžretský kalendář
Hidžretský lunární rok má 354 nebo 355 dní a plně je spjat s lunárním cyklem novu a úplňku. Nepotřebuje přidávání přestupných dat jednou za čtyři roky, jako kalendář gregoriánský s 365 dny, přičemž astronomický oběh Země okolo Slunce trvá ve skutečnosti plných 365, 25 dne. Na každých 33 let podle hidžretského kalendáře tedy připadá jen 32 let kalendáře gregoriánského. Měsíce hidžretského roku jsou také pojmenovány podle přírodních dějů a činů pokory Jedinému Bohu, Stvořiteli všeho, nikoli jmény despotů, jako byli například římští vládci Gaius Julius Caesar či Octavianus Augustus a samozřejmě falešných model, např. římská božstva Juno a Mars.
Japonský kalendář
Japonci, jako specifická historická východní kultura používali před rokem 1873 lunisolární kalendář, resp. původně kalendář lunární, který byl převzat z čínského kalendáře. Od 1. ledna 1873 používají Japonci kalendář Gregoriánský s místními jmény pro měsíce a většinou pevně určenými svátky. Každý rok v Japonském kalendáři je vždy označen kombinací jednoho z dvanácti prvků zvířetníku a jednoho z pěti základních přírodních elementů, tedy : země, voda, oheň, vzduch.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS