Astroláb

Starověcí astronomové měli značné vědomosti o pohybu hvězd a samozřejmě je dovedli mistrně využít k měření času pomocí spciálních hodin, které nazýváme hvězdné. Hvězdné hodiny, tedy astoláby jsou jedním z nejstarších přístrojů určených k měření času podle pohybu hvězd. Astroláb popsal poprvé v historii matematik a astronom Ptolemaios. Ptolemaios popisuje dva prstence, které představují ekliptiku a rovník a o dalším prstenci, který představuje otáčivou světovou osu. Ve skutečnosti však Ptolemaiův popis astrolabia nemá pranic společného s tím, co astroláb vlastně doopravdy je.

Nikoferos I.
Nejdůležitější zásada nomenologie je zásada sounáležitosti jména a jeho nositele, která však je vzájemná. Skutečnost, že jméno patří ke svému nositeli, nás napadne samozřejmě také, nomenologicky vzato je však podstatná oboustrannost tohoto vztahu, tedy fakt, že i nositel patří ke svému jménu. Tato souvztažnost, pro niž zastánci nomenologie užívají výraz „reciprocita“, je ovšem víc než jen souvztažností.
Kvantové logické hodiny

Kvantové logické hodiny jsou typem atomových hodin a v současnosti nejpřesnějším časoměrným přístrojem vůbec. Atomové logické kvantové hodiny jsou založeny na uvěznění jednotlivých iontů v iontové mřížce za podchlazení na absolutní nulu, tedy na termodynamickou teplotu T = 0 K = −273,149 806 372 °C. Tato teplota dle třetího termodynamického zákona zastaví veškerý pohyb částic. Absolutní nula je samozřejmě pouze hypotetickým stavem, kterého nelze dosáhnout, ale lze se mu velmi přiblížit.

Olejové hodiny z počátku 18. století
Olejové hodiny patří mezi přístroje k měření času, které lidem pomáhaly orientovat se v intervalech jednoho dne a jedné noci. Olejové hodiny fungovaly na celkem jednoduchém principu, kdy výška hladiny oleje označovala na časovém ukazateli čas v případě, že byl zapálený plamen na lampě pod nádobou s olejem, která byla z foukaného skla s vyznačenými drážkami. Olejové hodiny byly oblíbené především v 18. století, avšak jejich přesnost byla více než diskutabilní.
Lihýřové hodiny z 16. století

Lihýřové hodiny patří mezi časoměrné mechanické přístroje k měření času vyznačující se pouze jednou rafičkou, tedy jedním ukazatelem aktuálního času na ciferníku. Nesetkáme se tedy s rafikou minutovou natož sekundovou. Lihýřové hodiny patří mezi nejdéle sloužící časoměrné mechanické přístroje, neboť lihýř byl využíván již od konce 13. století u velkých mechanick´ých hodin a později i u hodinek kapesních. Dodnes jsou vyráběny zpravidla dřevěné mechanické lihýřové hodiny především pro dekorativní účely.

Severní Afrika r. 2009
Rozhodně lze říci, a nemusíme se bát naznačit že snad již odpradávna, že vnímání času, a to nejen jako fyzikální veličiny - neboť čas je skutečně relativní, je ve značné míře závislé na kulturních zvycích dané země či státu a na jeho kulturním prostředí. Zapomínat přitom nesmíme na náboženské zvyklosti a podnebí. S časem to zkrátka lidé nemají jednoduché nikde na světě.
Začínají se plnit Biblická proroctví ?
Tetráda čtyřech krvavých měsíců, které budou jako astrologické úkazy viditelné na noční obloze, se po zarovnání bude dít ve dnech 15. 4. 2014; 8. 10. 2014; 4. 4. 2015 a poslední krvavý měsíc bude možné spatřit 28. 9. 2015. V průběhu následujícího roku však budou viditelná zatmění Slunce, a to 20. 3. 2015 a následovat bude částečné zatmění Slunce dne 13. 9. 2015.
Hybridní zatmění Slunce
Úkaz byl pozorovatelný 03. 11 2013 z centrální Afriky, kam se za ním vydalo několik expedic pod vedením Shadii Habbal z Havajské univerzity a profesora Miloslava Druckmüllera z Vysokého učení technického v Brně. Mezinárodní skupiny vědců včetně několika Čechů zamíří do Gabunu, Ugandy a Keni, odkud se budou snažit za nesmírně obtížných podmínek získat skutečně vzácná vědecká data.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS