Jste zde
Chronograf
Kategorie časoměrných přístrojů:
Chronograf je unikátní univerzální časoměrný přístroj se základním dvouručkovým hodinovým číselníkem a centrální sekundovou ručkou ukazující čas na zvláštní stupnici s velmi jemným dělením. Hodinový stroj chronografu lze stiskem korunky spojit pomocí zvláštního spojovacího a nulovacího mechanismu, jenž je podoben stopkám se sekundovou ručkou.
Člověk, který sestrojil první chronograf
Prokázaným autorem prvního chronografu je Jean Marie Pouzait ( 1743 - 1793 ), jenž v roce 1776 sestrojil hodiny s centrální sekundovou ručkou skákající po celých sekundách.Tuto rafičku bylo možno zastavovat a opět ji uvádět do pohybu bez závislosti na stroji. Popuzaitovo zařízení bylo zdokonaleno Švýcary Captem a Nicolem doplněním původní konstrukce zařízením vracejícím sekundovou rafičku zpět do sekundové polohy. V osmedesátých letech devatenáctého století vývoj chronografů vrcholí, kdy švýcarské hodinářské firmy začínají dodávat na trh velmi krásné a dokonalé výrobky.
Chronografy
Název Chronograf, který se v hodinářské terminologii ustálil z věcného hledeiska není zcela správný. Jedná se totiž o časoměrné přístroje, jenž řadíme mezi chronoskopy, protože chronograf je fakticky přístrojem s grafickým záznamem časového údaje. Aby byly odlišeny chronograf od chronoskopů lze pak skutečný chronograf nazvat chronografem registračním. Jedním z nejstarších přístrojů tohoto druhu byl registrační chronograf Angličana Whitehurstra z Derby, jenž byl sestrojen roku 1750. Princip tohoto zařízení spočíval především v tom, že společně s hodinovou ručkou se otáčel kotouč s kolíčky procházející pod úderníkem, který při spuštění vyrazil příslušný časový údaj na registrační papír. Skutečný číslicový chronograf moderní koncepce vynalezl teprve v roce 1885 Bundy v USA. Tento číslicový registrační systém zdokonalil o tři roky později Dey z Aberdeeenu. lze pak tedy říci, že první zkušenosti s tiskacími chronografy zcela bezpochyby vedly k sestrojení píchacích hodin, jejichž prvenství se zpravidla připisuje Američanu Cooperovi.
Elektrické chronografy a chronoskopy
První pokusy o zhotovení elektrických chronografů a chronoskopů pocházejí z doby, kdy byly sestrojeny první elektromechanické hodiny. Roku 1840 byl sestrojen elektromagnetický tlačítkový chronoskop řízený elektrickým signálem vysílaným z místa registrovaného děje. V roce 1842 byl testiován elektrický chronoskop v Campden Hill Observatory pro měření rychlosti vystřeleného projektilu a při volném pádu těles, kdy testovaný chronoskop vykazoval přesnost 1/6 sekundy.
Elektrické a elektromagnetické stopky a chronografy
Stavbou elektrického chronoskopu se zabýval rovněž L.F.C. Breguet, vnuk A.L. Bregueta. Roku 1844 uplatňoval prvenstvbí ve styavbě elektromagnetických stopek. Z dosavadních zkušeností s Breguetovým chronoskopem postavil několik let nato Hipp nový přístroj s dosud nevídanou přesností 0,001 sekundy. V roce 1849 byl v observatoři ve Washingtonu poprvé instalován chronograf s registrací průchodu hvězd na pohyblivý registrační pásek nebo otočný buben. Časové sekundové značky byly do grafu zanášeny elektrokontaktním systémem z přesných hodin. Shodného postupu bylo použito daleko později v astronomické observatoři Greenwich v Anglii. Právě v Greenwichi byl v roce 1856 sestaven rozměrný chronograf s kuželovým kyvadlem, které mělo za úkol řídit pravidelné otáčení registračního válce. Firma Siemens v Německu zvolila metodu elektrojiskrovýých záznamů časových značek. Jeden z nejúspěšnějších chronografů, zvlášť vhodný pro měření rychlosti vystřelených projektilů, byl vynalezen F. Bashforthem roku 1865, jehož významnou předností byl volně otočný registrační buben. Později, v druhé polovině minulého století, vzniká řada z mnoha konstrukcí chronografů.
AKTUÁLNÍ PŘESNÝ ČAS
Nový obsah
Oblíbený obsah
- 1 of 28
- »»