Shorttovy mechanické synchronomní volné kyvadlové hodiny

Shorttovy mechanické synchronomní volné kyvadlové hodiny jsou doposud nejpřesnější sestrojené kyvadlové hodiny, které vynalezli v roce 1921 britský železniční inženýr William Hamilton Shortt ve spolupráci s hodinářem Frankem Hope-Jonesem a vyráběné společností Synchronome Co., Ltd. of London ve Velké Británii. Jednalo se o nejpřesnější kyvadlové hodiny, které se kdy komerčně produkovaly.

Synchronní elektrický radiobudík ze 60. let 20. století

Synchronní elektrické hodiny jsou časoměrným přístrojem, který neobsahuje časoměrný oscilátor, kterým může být kyvadlo nebo vyvažovací kolo - z tohoto důvodu lze synchronní elektrické hodiny obtížně zařadit mezi mechanické časoměrné přístroje. Místo mechanického oscilátoru počítá oscilace střídavého proudu z přípojky do elektrické sítě.

Francouzské elektromagnetické hodiny

Elektromagnetické hodiny jsou přístroj na měření času s velmi jednoduchým a tedy i spolehlivým technologickým řešením stroje na měření času. V případě elektromagnetických hodin elektrický proud napájí buď kyvadlo nebo elektromechanický oscilátor. Elektromechanická součást oscilátoru má připojený magnet, který prochází dvěma induktory. Když magnet projde prvním induktorem nebo senzorem, jednoduchý zesilovač způsobí průtok proudu přes druhý induktor a tento druhý induktor pak funguje jako elektromagnet.

Elektromechanické MASTER hodiny

Elektromechanické hodiny jsou hodiny, které používají k pohonu mechanismu hodin v nějaké formě elektrickou energii. Střídavý a nebo stejnosměrný proud pak sloužil k pohonu elektromotoru k převinutí pružiny. V elektromechanických hodinách elektrická energie nemá žádnou funkci udržování času, neboť unkce časomíry je řízena zpravidla kyvadlem. Použití elektřiny pak vedlo k mnoha variantám návrhů hodin a motorů, resp. elektromotorů.

 Synchronní elektrické hodiny Telechron 2H07-Br "Ambassador"  r. 1938

Elektrické hodiny jsou tedy přístrojem na měření času, který je poháněn elektřinou na rozdíl od mechanických hodin, které využívají hnací nebo gravitační sílu; případně obojí. Termín elektrické hodiny je však často aplikován i na elektricky poháněné mechanické hodiny, které byly používány před křemennými hodinami ( dnes tedy elektrickými křemennými hodinami ) v 80. letech 19. století.

Dítě si nese potenciál jména od svých rodičů jejich očekáváním

Pro potenciál jména je jako počáteční vtisk důležitý první zjištěný a doložený význam jména, který je posléze zobecněn. Nadále se sice mění nebo různě modifikuje historií užívání, jakou pochází, jak se různě uplatnilo a významově aktualizovalo a jací byli jeho nositelé, ale to počáteční v něm nikdy nemizí.

Jeskyně v Moravském krasu

Biologické, tedy  orgánové, často nazývané rovněž cirkadiánní hodiny označujeme soubor všech biologických faktorů, které živým organismům umožňují vnímat čas. Vnímání času živými organismy však samozřejmě není jaksi stacionární, tedy pro všechny organismy shodné, ale samozřejmě se liší. Největší zajímavostí však je, že v podstatě u všech organismů lze vnímání času nejen pozorovat, ale i ovlivnit jak přímo, tak i nepřímo, vnitřně i zvnějšku.

Astroláb

Starověcí astronomové měli značné vědomosti o pohybu hvězd a samozřejmě je dovedli mistrně využít k měření času pomocí spciálních hodin, které nazýváme hvězdné. Hvězdné hodiny, tedy astoláby jsou jedním z nejstarších přístrojů určených k měření času podle pohybu hvězd. Astroláb popsal poprvé v historii matematik a astronom Ptolemaios. Ptolemaios popisuje dva prstence, které představují ekliptiku a rovník a o dalším prstenci, který představuje otáčivou světovou osu. Ve skutečnosti však Ptolemaiův popis astrolabia nemá pranic společného s tím, co astroláb vlastně doopravdy je.

Nikoferos I.
Nejdůležitější zásada nomenologie je zásada sounáležitosti jména a jeho nositele, která však je vzájemná. Skutečnost, že jméno patří ke svému nositeli, nás napadne samozřejmě také, nomenologicky vzato je však podstatná oboustrannost tohoto vztahu, tedy fakt, že i nositel patří ke svému jménu. Tato souvztažnost, pro niž zastánci nomenologie užívají výraz „reciprocita“, je ovšem víc než jen souvztažností.
Kvantové logické hodiny

Kvantové logické hodiny jsou typem atomových hodin a v současnosti nejpřesnějším časoměrným přístrojem vůbec. Atomové logické kvantové hodiny jsou založeny na uvěznění jednotlivých iontů v iontové mřížce za podchlazení na absolutní nulu, tedy na termodynamickou teplotu T = 0 K = −273,149 806 372 °C. Tato teplota dle třetího termodynamického zákona zastaví veškerý pohyb částic. Absolutní nula je samozřejmě pouze hypotetickým stavem, kterého nelze dosáhnout, ale lze se mu velmi přiblížit.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS