Kukačkové hodiny

Kukačkové hodiny dlouho setrvaly v původní podobě

Jednalo se o dřevěné hodiny s lakovaným plochým číselníkem, do jehož štítu je vložen figurální mechanismus. Typické jsou kukačky s lomenou stříškou zdobené bohatě vyřezávaným listovým ornamentem. Akustický časový signál je spojen s mechanickou kukačkou, ktera je pohyblivě uložena v krytu za dveřní klapkou nad číselníkem a je obvykle vykývnuta každou hodinu. Kukačkové hodiny jsou vybaveny hodinovým strojem vyvinutým ve Schwarzwaldu, v jihozápadním Německu, v současné spolkové zemi Bádensko-Württembersko, tedy tam, kde pramení řeka Dunaj. Hodinový krok je hákový, tedy nikoliv vratný, který snižuje přesnost. Hodinový stroj s hákovým krokem je navíc vybaven bicím zařízením, tzv. Schlagwerk. Společně s úderem do gongu je mechanismem vystrčena figurka ptáčka z dvířek a zvedne destičku dvojitého měchu, který při pohybu vzhůru a dolů vydá dva krátké tóny, vzdálené o tercii, čímž vzniká dojem, že kukačka "kuká".

Základní princip funkce kukačkových hodin

Kukaččino kukání je v hodinách technologicky vyřešeno dvěma píšťalami, avšak existují i hodiny, které jsou vybaveny pouze jednou píšťalkou, do které vhání měch vzuch pod různým úhlem a s jinou intenzitou, takže jedna píšťala zajišťuje zvuk obou tónů. V závislosti na konstrukci se mechanická kukačka, tradičně vyřezávaná a malovaná ve dřevě, dnes často vyrobená z plastu, pohybuje podle kola stroje a nebo otevírá zobák. Kromě toho mohou být mimo hodiny připevněny i další pohyblivé dekorativní prvky, například různé druhy ptactva a ostatní zvěře, nebo například tanečníci či myslivci. V současnosti jsou kromě tradičních mechanických kukačkových hodin a elektromechanických modelů kukačkových hodin nabízeny i kukačky s křemenným oscilátorem a elektronicky generovaným kukáním. Mechanický pohyb kukačkových hodin je obvykle podobný konvenčním perkusním, tedy bicím hodinám. Pro velmi komplikované animované venkovní dekorace může být použit další perkusní nástroj nebo se zde nacházejí další dvířka pro křepelku, která pípne každou čtvrthodin nebo půlhodinu. Takové kukačkové hodiny pak mají tři řetězové tahy. V závislosti na technologickém zpracování musí být kukačky natahovány každých 24 hodin až 8 dní, mnohé jsou vybaveny páčkou, která umožňuje kukání a úder do gongu vypnout, například v nočních hodinách.

Historie kukačkových hodin

Kdo sestrojil úplně první kukačkové hodiny nevíme. Francouzský mechanik a inženýr Salomon de Caus již v roce 1615 popisuje, jak by mohlo být kukaččino kukání mechanicky napodobeno dvěma píšťalami .S jistotou můžeme říci, že již v roce 1619 vstoupily hodiny s mechanickým píšťalovým kukáním do sbírky tehdejšího kurfiřta Johanna Georga I. von Sachsen. O třicet pět let později než Salomon de Caus v hudební sbírce Musurgia Universalis popisuje Athanasius Kircher zavedení mechanických varhan s různými sloty válců včetně mechanické kukačky. Kukačka umístěná v těchto hodinách automaticky otevírá zobák a pohybuje křídly a špičkou ocasu. Současně s tím se ozývají zvuky kukačky, které produkují dvě varhanní píšťaly  naladěné na menší a větší tercii. Roku 1669 Domenico Martinelli navrhuje v knize Horologi Elementari používání kukání, resp. zvuku píšťal, pro oznámení aktuálního času. Od tohoto okamžiku máme důkaz, že lidstvo zná a popisuje mechanismus pro kukačkové hodiny. První kukačky na planetě Zemi však prý byly ve skutečnosti vyrobeny podstatně dříve ...

Historie vzhledu kukačkových hodin

Kukačkové hodiny neměly vždy shodný vzhled, jedny z prvních měly dekor pouze z ručně kolorovaného papíru. V září roku1850 Robert Gerwig, ředitel Großherzoglich Badischen Uhrmacherschule in Furtwangen ( nejstarší hodinářské školy v Německu ) vyhlašuje soutěž o vzhled kukačkových hodin. Jako nejlepší byl vyhodnocen návrh pocházející z pera Friedricha Eisenlohra, který působil jako vysokoškolský profesor a architekt budov podél Bádenské státní dráhy. Eisenlohr osadil původní návrh domku v průčelí číselníkem a kukačku nechal vycházet z okénka pod šikmým trojúhelníkovým průčelím. Friedrich Eisenlohr tak vytvořil archetyp klasických kukačkových hodin.

Prvního člověka, který sestrojil klasické kukačkové hodiny neznáme

Dokonce i první dva historikové, kteří se zabývají historií Schwarzwaldských kukačkových hodin si navzájem odporují. Markus Fidelis Jäck v roce 1810 tvrdil, že Franz Anton Ketterer ze Schönwaldu byl první, kdo na počátku 30. let 19. století vyrobil kukačkové hodiny. V kontrastu s tím tvrdí Franz Steyrer v historickém díle Geschichte der Schwarzwälder Uhrmacherkunst (1796) / "Historie umění Schwarzwaldských hodinářských mistrů"  / připisuje první kukačkové hodiny Michaelu Dilgerovi z Neukirchu a Matthäusi Hummelovi připisuje umění výroby prvních kukačkových hodin, kdy tomu tak mělo být v roce 1742.

Kukačkové hodiny v populární kultuře dvacátého století

Od roku 2010 jsou kukačky rovněž umělecky interpretovány moderním způsobem. Vidíme pak kukačkové hodiny v minimalistickém designu, krychlové nebo ve tvaru pyramidy, v jasných barvách a s neobvyklými dekoracemi a netradičním technologickým řešením.