Jste zde

Domů

Štědrý den

Magazín:

Vánoční strom

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

Tradice Štědrého dne

V současnosti již Štědrý den nevnímáme obdobím postním, ba naopak. V průběhu celého Štědrého dne se původně měl dodržovat přísný půst a tradičně slibovali rodiče dětem, že zří zlaté prasátko, pokud se jim povede půst dodržet. Rovněž ale rodiče děti strašili, že tajemná bílá paní může rozpárat ty, kteří půst porušili nebo jej chtěli odmítnout. Dokonce v některých oblastech starší děvčata obcházela v okolí stavení v bílém oděvu a s bílou plachetkou; v ruce mívala často dřevěný nůž natřený červenou barvou, která měla připomínat lidskou krev; v některých oblastech se dokonce zabíjela slepice a právě její krev se používala na "obarvení" nože, který u sebe dívky nosily pro znázornění rozpárání těla. Tyto postavy, tedy "bílé paní" dětem nenadělovaly dárky, jejich úkolem bylo se zjevovat u oken, ťukat na ně či se objevovat znenadání u vchodu do stavení tak, aby děti postrašily. Zajímavý zvyk týkající se bílé paní se dodržoval v Novém Strašecí, kde bílá paní jezdívala na dřevěném koníku složeném z vidlí, na kterých byla vepředu umístěna maska koňské hlavy. V této oblasti masku bílé paní představoval mladý muž oděný do bílého plátna.

Maškarní štědrovečerní průvody

V průběhu 16. a 17. století bylo možné po českých vesnicích podívat se maškarní reje, proti čemuž se samozřejmě postavili katoličtí hodnostáři, především právě proto, že průvod maškarních průvodů pravděpodobně sahal až k předkřesťanským obřadům oslav zimního slunovratu. V krajích na vysočině, v horách, a to zejména na Valašsku s koledou chodívali pastýři, v jiných oblastech koledoval ponocný, jenž vstupem do stavení spolu s pastýři, troubili na kravské rohy, zpívali koledy, kdy k nejoblíbenější z nich patřila i dnes snad nejznámější "Nesem´  Vám noviny ...." Hospodyně, nikoliv tedy hospodář, obdarovávala koledníky cukrovím, koláči, či vánočním pečivem.

Adventní půst končí na Štědrý den

Zpravidla půst adventní končí s počátkem Štědrého večera, který značil východ první hvězdy. Až teprve v tomto okamžiku zasedá rodina ke slavnostní večeři, avšak teprve tehdy, až hospodyně oznámí, že vše je již ke štědrovečerní večeři připraveno. Běžným zvykem bylo věřit, že počet zúčastněných u večeře nesmí být v lichém počtu, což bylo důvodem, proč se sousedé i cizí lidé zvali ke štědrovečerní večeři vždy tak, aby počet sedících byl sudý. Štědrovečerní večeři předchází společná modlitba, kdy Bohu děkovali za vše dobré v minulém roce i za zkoušky, kterými museli v průběhu roku projít; rovněž se prosí za požehnání na rok příští. Jedno z nejčastějších přání bývalo, aby se stolovníci sešli opět u štědrovečerního stolu následující rok ....

Autorství fotografií: 
Ing. Tomáš Hruška v licenci CC0 1.0