Jste zde

Domů

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat

Podle starých legend právě v tento den, kdy je síla životodárného Slunce nejslabší, dosahují spojené síly temna vrcholu svého působení na Zemi a hranice mezi naším světem a silami podsvětí mizí. Podle pradávné tradice došlo v tomto období ke zrození boha Slunce.

Zimní slunovrat slavily kultury na celém světě

Ve starověké Evropě byl známý jako Yule, ze severského "jul", tedy kotouč, a paralela s kotoučem sluneční je zde více než zřejmá. Křesťanská tradice zdobení stromu má své kořeny právě v těchto pohanských oslavách. Rodiny si do domů nosily živý strom, aby chránily duchy lesa před chladem drsných zimních měsíců. Drobné pochoutky se věšely na strom jako dary potravin pro duchy a na samý vrch se dávala pěticípá hvězda - pentagram, magický symbol pěti živlů. Je zvykem zdobit si příbytek jmelím – obzvláště jmelí z posvátného dubu má lidem zaručit štěstí po celý rok. Zimní slunovrat označuje klíčovou část přirozeného ročního cyklu, kdy se Slunce vydává na novou pouť směrem k delším a delším dnům a novému období růstu a obnovy.

V duchovním smyslu upomíná zimní slunovrat na to, že stará cesta končí, a začíná nová

Zimní slunovrat je doslova svátkem světla, který znamená „návrat Slunce“, neboť v den zimního slunovratu máme na severní polokouli nejdelší noc a nejkratší den. Od tohoto dne se noci začnou opět pomalinku zkracovat a dny prodlužovat. Nadvláda zimy tak začíná slábnout a proto je zimní slunovrat důvodem k radosti a oslavám. Keltové, Egypťané, Římané či Germáni oslavovali zimní slunovrat jako den znovuzrození Slunce, které přináší světlo, teplo a život a je tedy důležité tento den vítat s radostí. Lid oslavoval příchod světla, neboť znovuzrozené Slunce jim přináší nový život a novou naději. 

Průběh oslav a rituálů byl u různých kultur rozmanitý

Žehnalo se obilí, dobytku a stromům, obydlí se vykuřovala vonnými bylinami, nejčastěji šalvějí a levandulí, bylinky se kladly i před domy na prahy, pod matrace a v příbytcích se zavěšovalo jmelí. Úklid příbytků byl v tomto období chápán jako rituál, který umožňoval propuštění všeho starého, negativního a již přežitého a který vytvářel prostor pro příchod všeho nového a pozitivního. Domovy se zdobily nejen jmelím, ale i cedrem, cesmínou a břečťanem, nad dveře bylin zavěšovány věnce. Při západu slunce se zapalovaly posvátné ohně, které měly zejména funkci ochrannou. Element ohně neodmyslitelně oslavy zimního slunovratu doprovázel a doprovází dodnes. I v současnosti zapalujeme svíčky na adventních věncích a posléze je rozsvěcujeme na vánočních stromcích. Po zapálení svátečních ohňů začínaly společné večeře. Po přípitku lidé zvali ke stolu i duše zemřelých předků, kteří se mohou objevit v podobě neznámých příchozích. I z tohoto důvodu se dodnes udržuje tradice prostírání pro nečekaného hosta.

K čemu dochází a co můžeme pozorovat ve dnech zimního slunovratu

 
K čemu dochází
Co můžeme pozorovat

Jarmí rovnodennost
Slunce je přesně na světovém rovníku, přechází z jižní polokoule na severní. Sluneční záření dopadá kolmo na zemskou osu rotace. Slunce prochází jarním bodem
Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den je stejně dlouhý jako noc.

Letní slunovrat
 
 

Podzimní rovnodennost
 
 

Zimní slunovrat
 
 

 
 
 

 

Zdroje: 
Internet(link is external)
Autorstvi fotografii: 
Fotobanka picryl(link is external)