Jste zde

Domů

Silvestr

Magazín:

Silvestr

Každoroční silvestrovské oslavy, kdy se poslední den v roce loučíme s rokem starým a přesně o půlnoci vítáme, zpravidla přípitkem, rok nový, rok který právě v kouzelný půlnoční okamžik přichází. Vyjma přestupných roků nás čeká 365 dní. Symbolicky vítáme i ty, kteří přijdou v následujícím roce na svět a loučíme se s těmi lidmi, kteří nás v roce předcházejícím opustili.

Silvestrovské oslavy a křesťanský kalendář

Sv. Silvestr se narodil koncem 3.století v Římě; jako křesťan přečkal pronásledování a roku 311 byl zvolen papežem. V té době císař Konstantin povolil křesťanství. Podle legendy sv. Silvestr pokřtil císaře Konstantina Velikého i jeho ženu sv. Helenu, císaře dokonce uzdravil z malomocenství. Papež Silvestr I. Umírá v roce 335, kdy místem jeho posledního odpočinku je hřbitově sv. Priscilly. Náhrobek papeže sv. Silvestra I. Obsahuje pouze prostou vzpomínku na papeže, který významně ovlivnil dějiny lidstva i křesťanství : "Zde odpočívá katolík a vyznavač."

Sv. Silvestr a První nikájský koncil

Papež sv. Silvestr vydává četné předpisy o obřadech a liturgická nařízení; mezi nejzajímavější patří nařízení, aby se oltáře zřizovaly z kamene a nikoliv ze dřeva. V roce 325 se konal Nicejský ( nikájský ) koncil svolaný císařem Konstantinem do města Nikaia, který se kromě jiného zabýval odchylkou od oficiální křesťanské filosofie, totiž herezí hlásanou Ariem, jenž popírala božskou přirozenost Ježíše Krista.  První nikájský ( nicejský ) koncil znamená první ekumenický koncil, na kterém se shromáždili biskupové celé křesťanské církve. Silvestr na papežském stolci prosazuje zákony týkající se otroků či svěcení svátků; neděli pak papež Silvestr I. vyhlašuje za povinný sváteční den.

V průběhu středověku se sjednocuje konec kalendářního křesťanského roku na den 31.prosince

Původně se nespojoval tento den se svátkem sv. Silvestra a navíc žádný významnější zvyk. Teprve později se svátek sv. Silvestra zařazuje do cyklu lidových oslav. Podoba tohoto dne v lidových zvyklostech však nebyla výrazná a vyhraněná. Často byly navštěvovány kostely, aby lidé poděkovali za vše dobré v uplynulém roce. Mnohde očekávali s modlitbou příchod následujícího roku, jinde provázelo tento den bujaré veselí; často byla podávána jídla jako na Štědrý den. Přes silvestrovskou noc nesměla hospodyně nechat sušit prádlo; posměchu byl vystaven ten člen rodiny, který vstal tento den z postele nejpozději.

Silvestrovská lidová tradice "ometaček"

V některých oblastech chodívaly o silvestrovské noci po stavebních “Ometačky” - staré černě oděné chudé ženy s hlavou zavázanou bílým šátkem takovým způsobem, aby vybíhala nad čelo stříška. Třikrát zaklepaly, vešly do stavení a aniž cokoliv pronesly, přistupovaly k plotně a tříkrát ji ometly se slovy: ”Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.” Tím se mělo podle lidové tradice zabránit, aby na plotnu či kamna přišlo v novém roce cokoliv nezdravého. Nakonec ometačky popřály hospodáři šťastný nový rok a poprosily o almužnu. Konec starého a začátek nového roku provázel vždy a všude přípitek s přáním zdraví a štěstí. Takto lidé činili nezávisle na velikosti majetku či vyznání.