Čínské doutnákové hodiny

Dodnes se vypráví v Číně pověst o prním čínském císaři, zakladateli Číny Fo-hi, který před třemi tisíci lety sestrojil první ohňové hodiny, aby s nimi měřil čas dne a noci. Hlavní částí doutnákových hodin byl doutnák ve tvaru dlouhé kovové tyčinky pokryté vrstvou dehtu s dřevěnými pilinami.

Přesýpací hodiny

Přesýpací hodiny sestávaly z velmi jednoduchého zařízení: dvě průhledné nádoby postavené na sobě a spojené úzkým otvorem. Z horní se zvolna sype písek do dolní nádoby a na stupnici můžeme odečíst, kolik času uběhlo. Přesýpací hodiny znali pravděpodobně již v antickém Řecku. Samo slovo „pískové“ je zavádějící, protože materiálem k přesýpání byl kamenný prach nebo na prach rozdrcené vaječné skořápky.

Klepsydra - vodní hodiny
Zhruba od roku 1500 př.n.l. začali obyvatelé Egypta a Babylónie používat hodiny vodní. Vodní hodiny se zde objevily již v době 1500 př. n. l, v Číně asi 1200 př. n. l. Do Řecka je prý donesl Platon kolem roku 400 př. n. l. a měly sloužit k odměřování času jeho žákům. Vodní hodiny se nazývaly klepsydra - jejich název pochází z řečtiny a znamená „zlodějka vody“.
Gnómon

Prvními slunečními hodinami měřícími čas délkou vrženého stínu byl svislý obelisk – gnómon. Tyto první obelisky určené k měření času pocházejí pravděpodobně již ze 14. století př. n. l. a kromě míst původu, jako je egyptský Karnak, jsou k vidění i v Evropě na náměstí Sv. Petra v Římě nebo v USA, v Central park v New Yorku, kam byly z Egypta dopraveny. Anaximenes a Anaximandros postavili v roce 547 př. n. l. ve staré Spartě gnómon, který ukazoval všechny hodiny dne. Gnómon v jednoduché podobě měřil přesněji pouze poledne, kdy byl stín nejkratší.

Historie měření času spadá již do počátků vývoje lidského druhu na této planetě. Kdy přesně si lidé uvědomili existenci času patrně již nezjistíme, jisté však je, že staří filosofové považovali čas za natolik abstraktní, že dokud o čase nepřemýšlíme, či dokonce o něm nehovoříme, jako by neexistoval.

Ytterbiové atomové hodiny
Dvojice experimentálních atomových hodin založených na kmitech atomů Ytterbia v Národním institutu pro standardy a technologie (NIST) stanovila nový rekord pro stabilitu měření času. Hodiny fungují s dokonalým načasováním na dobu srovnatelnou se stářím Vesmíru - pokud bychom je spustili v okamžiku jeho zrodu, je téměř jisté, že by se s Vesmírem nerozešly ani o tisícinu sekundy.
Atomové fontánové cesiové hodiny
Atomové hodiny patří mezi jedny z nejvýznamnějších zařízení v dějinách lidstva. Atomové hodiny jsou od roku 1963 mezinárodním uznávaným časovým standardem - podle těchto hodin se řídí nejen celosvětové počítačové sítě, ale rovněž navigace umělých družic nebo navigační systém GPS.
Numerologie a čas, a tedy i numerologie kalendářů, numerologie jména, tedy vztah čísel a kalendářů, je souvislost na první pohled téměř nehmatatelná. Numerologie opět dokazuje, že s čísly je možné manipulovat na mnoha rovinách.
Oživnutí mayských pyramid
Informace o tom, že se na mnoha místech planety s příchodem roku 2013 děje něco zvláštního v různých modifikacích počínáme slyšet čím dál více častěji. Jedna z těchto informací se rovněž týká zvláštních energetických výbojů na mnoha místech Země, které vznikají v centrech či základech mnoha pyramid – ať již se jedná o pyramidy mayské, aztécké, čínské či evropské.
Mayský kalendář a rok 2012 - Mayský kalendář a datum 21. 12 2012. Mayové chápali čas cyklicky, a tedy i Mayský kalendář, kalendář Mayů, zobrazuje několik cyklicky opakujících se časových kalendářních period. Jednotlivé časové periody v Mayském kalendáři, i ty nejdelší známé, neboť Mayové používali i časové kalendářní cykly o délce 64 milionů let, měly periodický charakter. V pohledu Mayů na čas a okolní svět bylo typické stálé opakování, a do jisté míry tedy rovněž možná předvídatelnost času.
Gaius Iulius Caesar

Juliánský kalendář zavádí L.P. 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar. Délka dvanácti měsíců byla stanovena tak, aby její součet činil 365 dnů v obyčejném roce, a o přestupných letech, tedy každý čtvrtý rok, byl připočten jeden den v únoru, čímž se počet dnů v tomto roce změnil na 366. Juliánský kalendář více vyhovuje času biblickému, avšak v rámci lineárního chápání času je jeho využití pro současnou kulturu nevýhodné.

Papež Řehor XIII.

Gregoriánský kalendář je používán prakticky po celém světě a Evropu včetně České republiky nevyjímaje. Gregoriánský kalendář se pyšní zajímavou historií. Předchůdce gregoriánského kalendáře, juliánský kalendář, fungoval bez větších problémů. Tropický rok má však délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář - 365,25 dne. Docházelo tím k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat.

Podle křesťanské tradice je "Zelený čtvrtek" dnem pátým ve Svatém týdnu. Křesťanská církev, a nejen pravověrní křesťané, si v průběhu zeleného čtvrtku připomínají Poslední večeři Páně a rovněž tak i Kristovu modlitbu v zahradě getsemanské.
Krucifix - Ukřižování a smrt Ježíše Krista
Velký pátek je nejen pro věřící křesťany významným dnem, dnem kdy vzpomínáme na smrt Kristovu, smrt člověka, pro jiné Boha, Božího syna či proroka, který svým učením založil novou kulturu; nový systém chápání Boha. Boha, který již není tím ukrutným vládcem, starozákonní přísnou podstatou ve smyslu „oko za oko, zub za zub“, ale Bohem novým, odpouštějícím, konajícím pro své Stvoření jen dobré, pokud dobré koná.
Velikonoce a velikonoční kalendář, tradice Velikonoc, dekorace na Velikonoce a velikonoční svátky patří k oblíbeným činnostem v období tradičních křesťanských svátků nejen v České republice, ale samozřejmě i v Evropských zemích. Velikonoce jsou svátky, jejichž datum se řídí podle Gregoriánského kalendáře, a který určuje data slavení Velikonoc, jako nejvýznamnějšího svátku.

Stránky

Subscribe to PŘESNÝ ČAS online RSS