Jste zde

Domů

Vodní hodiny

Kategorie časoměrných přístrojů:

Kategorie:

Klepsydra - vodní hodiny
Zhruba od roku 1500 př.n.l. začali obyvatelé Egypta a Babylónie používat hodiny vodní. Vodní hodiny se zde objevily již v době 1500 př. n. l, v Číně asi 1200 př. n. l. Do Řecka je prý donesl Platon kolem roku 400 př. n. l. a měly sloužit k odměřování času jeho žákům. Vodní hodiny se nazývaly klepsydra - jejich název pochází z řečtiny a znamená „zlodějka vody“.
Obecně můžeme popsat dva základní typy vodních hodin – výtokové a vtokové. Výtoková klepsydra byla nádoba s otvorem, kterým vytékala voda a byla měřena klesající hladina. Hodiny se poprvé naplnily při východu Slunce a do večera se tento proces několikrát zopakoval. Vtoková klepsydra byla plněna vodou z vnějšího zdroje a měřila se stoupající hladina v nádobě. Některé vtokové hodiny měly plovák, který po vystoupení hladiny do určité výše otevřel dole výpustní kohout. Vodní hodiny znali nejen Egypťané, ale i národy Dálného východu. K výraznému technologickému zdokonalení přivedli vodní hodiny Řekové.

Technologie vodních hodin v průběhu let měření přesného času

Jednoduché vodní hodiny byly postupně obohacovány o nové prvky. Řecký mechanik Ktesibios již 150 let př. n. l. uskutečnil v hodinách poháněných vodním kolem myšlenku přenosu sil a pohybu ozubeným soukolím. Na rozdíl od slunečních hodin dovoloval charakter vodních hodin rozvíjet některé často velmi zajímavé mechanické prvky. Vrcholem umění stavby vodních hodin byl projekt pagodového systému astronomických vodních hodin, který v Číně v r. 1090  uskutečnil Su-Sung v provincii Honan, tehdy v hlavním městě říše. Astronomickou část tvořila armilární sféra a nebeský globus. Zvláštností těchto hodin je velké kolo s uzavřeným oběhem vody, pohánějící celé hodiny. Jde o analogii mechanického kroku, který se objevil později u prvních mechanických hodin. Princip regulátoru chodu pagodových astronomických hodin je důležitým spojovacím článkem mezi elementárními a mechanickými časoměrnými přístroji. Některé vodní hodiny měly i ozubený hřeben a kolečko převádějící pohyb vody na číselník podobný tomu dnešnímu, pouze ručička byla jen jedna - velká. Řím se stává jakýmsi přelomem, neboť od 1. století n.l. začaly národy používat hodiny přesýpací.