Solární kalendář

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Jakým způsobem lze oddělit léto od zimy či jaro od podzimu je otázkou, kterou si kladli předkové snad odnepaměti. Faktem je skutečnost, že na jaře Slunce vychází na jiném místě na obloze než je tomu na podzim, a že sluneční kotouč vystupuje v letních měsících výše oproti měsícům zimním. Lze však bez znalosti písma, toho velikého daru, pamatovat na všechny proměny oblohy tak, jak se den ode dne proměňuje sluneční dráha ?

V Jižní Anglii, v hrabství Wiltshire, blízko města Salisbury se nachází jeden z nejstarších kamenných kalendářů, Stonehenge, sestávající z menhirů, tedy kamenných bloků, svisle zasazených do země, kdy stáří nejstaršího kruhu odhadujeme přibližně na 3 200 let. Kruh menhirů a trilitonů, který považujeme za nejstarší, pochází z doby bronzové a stále se nepodařilo uspokojivě vysvětlit přesnost a způsob, jakým byly menhiry a trilitony sestaveny.