Jste zde

Domů

Solární kalendář

Solární kalendář

Poloha Slunce je pro solární kalendář velmi důležitá

Bez jakékoliv formy kalendáře, a tedy i solárního kalendáře, se lidé obešli naposledy před pěti tisíciletími. Rozvoj civilizace a lidského rodu přinesl nutnost pořizovat záznamy o uplynulých dnech a plánovat budoucnost, především s ohledem na potřebu co nejlépe odhadnout fáze zemědělského roku, což s sebou přineslo potřebu pravidla pro počítání času sjednotit.

Začaly se rodit první formy kalendářů  a mezi nimi se samozřejmě objevuje jako jeden z prvních kalendář solární. Poloha Slunce je pro solární kalendář velmi důležitáV dávných dobách nejstarších kulturních civilizací lidské bytosti určovali běh dnů a ročních období především podle fází pohybu Měsíce V dobách nejstarších civilizací lidé určovali běh dnů a let podle fází pohybu Měsíce. Vznikl nejstarší lunární kalendář doložený v babylonské říši okolo roku 3500 př. n. l. - jednalo se o jeden z prvních kalendářů - starověký babylonský kalendář. Nový den v něm začínal večerem ve chvíli, kdy bylo možné na obloze poprvé spatřit Měsíc. Počátkem nového měsíce pak byl oka­mžik, kdy se na obzoru po temné fázi znovu objevil první srpek nového měsíce. 

Solární (sluneční) kalendář je druh kalendáře založený na vzájemném pohybu Slunce a Země.
 
Měsíční cykly jsou pravidelné a trvají 29,5 dne. První babylonský kalendář měl proto vždy střídavě dvacet devět a třicet dnů a trval dvanáct měsíců, což je délka jednoho lunárního roku. Byl tu však problém. Lunární rok trvá 354 dní, ale sluneční rok vycházející z pohybu Země okolo Slunce je o jedenáct dní delší, trvá 365,25 dne. Ve starověku to příliš nevadilo. Jak velká to však může být komplikace se ukázalo až později.
 
 Solární kalendář řídí délkou tropického roku, nejlépe souhlasí s pravidelným cyklem ročních období
 
Solární (sluneční) kalendář je druh kalendáře založený na vzájemném pohybu Slunce a Země. Mezi solární kalendáře se řadí např. kalendář gregoriánský či kalendář juliánský. Solární kalendář je založen na výpočtech a snaží se ideálně přiblížit době oběhu Slunce po ekliptice mezi dvěma jarními body. Pro běžného pozorovatele je to téměř totéž, jako oběh Země okolo Slunce, resp. návrat Slunce na stejné místo na obloze (tj. tropický rok), pokud ignorujeme odchylky způsobené precesí rovnodennosti. Tím, že se solární kalenář řídí délkou tropického roku, nejlépe souhlasí s pravidelným cyklem ročních období. Jeho nevýhodou je, že není slučitelný s přirozenou délkou měsíčního cyklu, takže délky jeho 12 měsíců jsou dány dohodou.
 
Systém přestupných roků - systém přestupných let řeší nepřesnosti solárního kalendáře
 
Jelikož tropický rok má celkem přibližně 365,2422 dní, je potřeba upravit délku roku tak, aby odpovídala celým dnům. Tento problém řeší juliánský kalendář i gregoriánský kalendář systémem tzv. přestupných let, při nichž se k počtu 365 dnů připojuje jeden den navíc, čímž se vyrovnává celkový počet dnů.
 
Začátky ročních období solárního roku podle solárního kalendáře
 

  • 21.03. - jarní rovnodennost (začátek jara)
  • 22.06. - letní slunovrat (začátek léta)
  • 23.09. - podzimní rovnodennost (začátek podzimu)
  • 21.12. - zimní slunovrat (začátek zimy) 
Autorstvi fotografii: 
Fotobanka Pixnio
Zdroje: 
Internet

Nebeské kalendáře: