lidové zvyky

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.

6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.

8. září je dnem narození Panny Marie, ale také dnem zarážení hory. V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, zejména na jižní Moravě "zarážely hory" či ( slavnost zarážení hory ) "zarážely vinohrady", "zarážely hory". Hlídač, "Hotař" přicházel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit  kytici polních květů. Následně na dlouhou tyč, jejíž jedna část byla upravená do špičky nabodl několik jablek a kytici na tento konec následně upevnil ....

Masopustní veselí patří k Masopustu neodlučně podobně, jako jako čert k Mikuláši. Masopust je svátkem, kterým se slavil v čase, který předcházel bezprostředně před Popeleční středou", dnem, jímž začínala čtyřicetidenní doba postní. Masopust je tedy svátkem, jehož datum je pohyblivé a řídí se během církevního kalendáře. Masopustní neděle tedy může připadat na období od 01.02. do 07.03.