Elektrické hodiny

Historie vývoje elektrických hodin

• V roce  1814 sir Francis Ronalds (1788-1873) v Londýně sestavuje, a tedy vynalézá první elektrické hodiny poháněné elektromotorem na baterii se suchými čánky s vysokou životností, avšak první exempláře se vyznačovaly značným výkyvem hodnot v závislosti na počasí. Sir Francis Ronalds tedy provádí mnoho mnoho pokusů a ladění sestavení svých elektrických hodin až se mu skutečně povede vytvořit poměrně přesný přístroj nabíjený baterií, který nevykazuje odchylky v měření času v závislosti na počasí. 
• O rok později, v roce 1815, Giuseppe Zamboni (1776-1846) z italské Verony vynalézá a předvádí další elektrostatické hodiny napájené se suchými bateriemi a na principu oscilační koule. Zamboniho dílna vyráběla zlepšené typy tohoto zařízení k měření času po monoho let a dokázali vytvořit "nejelegantnější a zároveň nejjednodušší pohyb, který kdy elektřina vytvořila" - dnes víme, že se jednalo o jev trvalé elektromotoriky. Zamboniho hodiny měly svislou jehlu nesenou otočným čepem, což bylo natolik energeticky úsporné, že hodiny mohly ukazovat přesně čas na jednu baterii více než 50 let, což je i v naší době, po více než dvou stech letech naprosto přelomový vynález.
• Následuje rok 1840 a Alexander Bain (1811-1877), skotský hodinář a mechanik jako první na světě konstruuje a patentuje hodiny poháněné elektrickým proudem. Originál patentu elektrických hodin nese datum 10. října 1840. Dalším rokem, konkrétně 11. ledna 1841, Alexander Bain spolu s Johnem Barwisem, výrobcem chronometru, zaregistrovali další důležitý patent popisující hodiny ve kterém elektromagnetické kyvadlo a elektrický proud je zaměstnán držet se. hodiny jdou místo pružin nebo závaží. Pozdější patenty rozšířily jejich originální nápady. Alexander Bain v tom tedy nebyl sám, mnoho lidí se snažilo vymyslet elektrické hodiny na různém principu
• Matthäus Hipp (1813-1893), německý hodinář pak byl prvním, kdo rozšířil masovou výrobu elektrických hodin a vyvíjí zvláštní typ hodin, které prezentoval v Berlíně na výstavě v roce 1843. Tyto hodiny byly vybaveny tzv. Hippovým přepínačem - Hipp-Toggle, jako zařízením připojeným ke kyvadlu nebo balančnímu kolečku, které elektromechanicky umožňuje příležitostný impuls nebo řízení kyvadla nebo balančního kolečka, a to jakmile jeho amplituda běhu klesne pod určitou úroveň. Tento přepínač Hipp-Toogle byl tak účinný, že tento vynález byl následovně používán v elektrických hodinách přes sto let. Hipp také vynalezl malý elektromotor a postavil chronoskop a registrační chronograf pro měření času.