Jste zde

Domů

O historii měření času

Historie měření času

Lidé se snažili měřit čas odpradávna pomocí různých zařízení, a to délkou stínu počínaje až po nejmodernější atomové či světelné hodiny. Samozřejmě, že lidé logicky vždy uvažovali nad tím, jakou má čas podstatu a jak je možné že například ženy, ryby, rostliny a spousta dalších živočichů je ovlivňována cykly Měsíce. Krásnou otázkou je pak zamyšlení, které naznačuje, že je velmi zvláštní pocit, kdy medůza člověka žahne v průběhu okamžiku.

Tato chvíle je kratší než mikrosekunda, avšak lidská bytost žahnutí cítí po dobu, která je milionkrát delší. Je skutečností, že pokud se nudíme, čas trvá podstatně pomaleji, avšak pokud spěcháme, nebo jsme něčím povinováni, čas plyne podstatně rychleji ?

Existoval počátek času a nastane někdy konec času ?

Myslitele, kteří byli hloubaví čas vždy fascinoval. Platon i sir Isaac Newton se domnívali, že pravděpodobně musí existovat čas, který je absolutní a nezávislý bez ohledu na to, zda lidská bytost něco vykonává či zda je čas přesně měřen. Naproti tomu filosofové Leibnitz a Aristoteles si mysleli, že čas je spojen s pohybem, což v praxi znamená, že pokud by vše zmrzlo na dobu desíti minut a nebo jednoho roku, v podstatě by si toho nikdo nevšiml.

Nejvýznamnějšími tvůrci času jsou Slunce a Měsíc

Právě Slunce a Měsíc jsou tvůrci jevů, podle kterých čas lze měřit - jedná se například o čtyři roční období a nebo příliv a odliv způsobený měsíční gravitací - živé organismy vždy žily v souladu se Sluncem a teprve nedávno, v životě současných lidských bytostí převzaly měření času mechanické hodiny a později hodiny atomové. Více než 20 000 let lidé dny a měsíce zaznamenávají podle věčného souputníka Země a vědci bylo odhaleno, že rovněž převážná část fauny a flóry na Měsíc reaguje, kdy se stromy, například, zvětšují či zmenšují dle toho, jak Měsíc zdánlivě přibývá či ubývá.

Uspořádání času

Datum a čas, počítání hodin a minut poskytovaly odpradávna způsob, jak lidstvo ovládat. Kruhové kalendáře, nilometry a nebo například rádcové papeže Řehoře XIII. pak přispěli samozřejmě k tomu, jakým způsobem zaznamenáváme roky a data. Běžný kalendářní rok má 365 dní, což znamená délku v celých dnech, která je nejbližší délce tropického roku (365,242 19 dne), tedy přibližné době oběhu Země kolem Slunce, kdy odchylka v synchronizaci se Sluncem činí přibližně pouhých 27 sekund.

Jak měříme přesný čas

Hodiny lidé vynalézali a zdokonalovali tisíce let. V 18. a 19. století byly lidskými bytostmi dovedeny k dokonalosti kyvadlové hodiny a jejich atomové a elektronické protějšky možná nejsou pohledné, avšak jejich tikot je podstatně  přesnější a pravidelnější oproti mechanického pohybu hodin, ba dokonce i oproti pohybu samotné Země.

Jak vnímá věda čas ?

Albert Einstein lidstvu odhalil relativitu času a závislost vnímání času na poloze pozorovatele. Velmi mnoho vědců tedy tvrdí, že cestování v čase je možné, a že objekt se v čase může nacházet i na více místech v jednom okamžiku. Věřme, že čas se lidstvu povede pochopit dříve, než čas samotný dostihne nás.