Leden

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.

Celoroční výstava unikátních ručně vytvořených modelů strojů podle originálních nákresů Leonarda da Vinci v Brně, jejichž autorem je Miroslav Mužík, nositel Čestné plakety Leonarda da Vinci udělené Asociací strojních inženýrů z.s., rozšiřuje možnosti neobvyklých kulturních zážitků a vzdělání pro děti i dospělé. Modely Leonarda da Vinci v Brně lze na výstavě vyzkoušet a vyslechnout si i výklad autora.

Den obětí holokaustu je dnem, jehož poselství je více než hluboké. V České republice je 27. leden časem připomenutí hrůz režimu, který snad neměl do konce minulého století obdoby, tedy hitlerovského nacismu. Právě 27. leden byl vyhlášen Valným shromážděním OSN dne 1. listopadu roku 2005,  připomínající památku více než šesti milionů Židů, kteří se stali oběťmi politiky NSDAP a tehdejšího německého führera - Adolfa Hitlera.

Liturgické knihy označují den Tří králů již od 4.století tento den svátkem Zjevení Páně. 6. leden a jeho spojení svátkem Tří králů jsou však pozdějšího data a lze říci, že pocházejí z lidových tradic. V evangeliu sv. Matouše se dočítáme, že "Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se:" "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Mt.: 2.1,2

Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.

V období, kdy vrcholí Masopust se lidé těšili na masopustní veselí, které vrcholí masopustní nedělí, které však předchází oblíbený Tučný čtvrtek, "tučňák". Tučný čtvrtek patří mezi lidové svátky masopustní tradice v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Tučný čtvrtek je dnem, kdy hospodyně připravovala ta nejvíce chutná masitá jídla a snažila se, aby byla tabule opravdu bohatá.

Masopustní veselí patří k Masopustu neodlučně podobně, jako jako čert k Mikuláši. Masopust je svátkem, kterým se slavil v čase, který předcházel bezprostředně před Popeleční středou", dnem, jímž začínala čtyřicetidenní doba postní. Masopust je tedy svátkem, jehož datum je pohyblivé a řídí se během církevního kalendáře. Masopustní neděle tedy může připadat na období od 01.02. do 07.03.

17. ledna 2021 zemřel Hrdina Sovětského svazu, poslanec Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace generál Nikolaj Timofejevič Antoškin ( 1942-2021 ). Generál Nikolaj Antoškin několikrát a opakovaně riskoval vlastní život, spoustu životů zachránil a zejména výrazně eliminoval následky černobylské havárie ( Havárie jaderné elektrárny v Černobylu - 26.04.1986 ).

Masopust, tedy Ostatky či Fašanky jsou oblíbenou lidovou tradicí, spojenou s hodováním, veselím, rozpustilostmi, zábavou a tancem, na mnoha místech spojených s tradiční zabijačkou a lidovými zvyky, mezi které řadíme například pohřbívání basy, průvod maškar, soutěž o nejlepší masku, symbolické bití kobyly apod. Oblíbený svátek Masopustu, Fašanku či chcete-li Ostatků je slaven dle data Velikonoc.