Sibylina proroctví o válce a morálce

Královna Sybila - věštkyně Sybila prorokuje o vztahu lidstva ke křesťanství v raném středověku

Lidé, jimž Jeho učení bude v mnohém zlém brániti, budou tázati se přívrženců Jeho: Rcete nám, čím že dokážete, že Mesiáš byl a žil? Což považujete pohádky, jež kdysi v zahradě Engaddi vypravovány byly, za pravdivé? Myslíte, že by Bůh a Hospodin poslal mezi nás Syna svého, anebo toho, jehož by Synem svým byl obmyslil ? Zanechte pohádek a žijte tak, jak žijeme my: den ode dne, rok k roku, od narození do smrti.

Sibylina proroctví - proroctví, jejichž autorkou je královna Sybila, Michalda Kumanna o létech 1200 po narození Ježíše Krista

Tenkráte bude se psáti v Evropě rok 1200 po narození Mesiáše. Knížata a králové rovněž přestanou žíti podle přikázání Jeho a zapomenou, že oni sami z rodů chudých byli vyšli a jenom nepravosti blahobytu se dopracovali a povstanou jeden proti druhému.

Královna Sybila sepsala proroctví v knize sedmé královské o době, kdy lidé budou majetek rozmnožovat na úkor svých bližních
Ne proto, aby hájili pravdu a spravedlnosti, ne proto, aby lidu svému poddanému pomohli, ale proto, aby majetek svůj na úkor soupeře svých nespravedlivě rozmnožili. Velmi mnoho knížatům a králům se to za cenu krve jejich poddaných podaří, neboť v době té nepůjde kníže ani král do hlavních bojů, ale z pozadí vždy bitvu říditi bude. Proto bude to cena krve poddaných a nikoliv cena krve králů.

Sibylina proroctví, tedy Proroctví, jejich autorkou je Sybila, královna Michalda, se týkají i válek a válečných operací v průběhu středověku

Ovšem, budou říkati, že oni nepřítele porazili a tak i v desky znamenati budou, budou je oslovovati jako hrdiny a vítěze, ale neprávem, neboť hrdina a vítěz může býti jenom ten, který vlastní život svůj nasadil, který s mečem do boje šel a který nešetřil ani sebe, ani svých dětí a majetek, ale šel proto, aby knížeti svému dobře učinil.

Sibyla a její proroctví o evropských válkách ve středověku, které přesně popisuje politické a vojenské pozadí velkých bitev středověku

Od severu Evropy až po jih půjde vojsko za vojskem. Bez cíle, bez správného určení, prostě jenom proto, aby šlo, vraždilo a drancovalo. Takovou jest vlastně každá válka. Začíná z jistého důvodu. Lidu bojovnému dá se idea, proč musí bojovati, proč musí zmírati, ale když válka trvá delší dobu a lid vidí, že byl oklamán, že cíl, který mu byl vojevůdci dán, není správným, pak nedívá se ani na ideu, ani na cíl, ani na to , proč vlastně do války šel, a krade, loupí, vraždí, ať jde o přítele či nepřítele.

Sibyla a její proroctví v Sedmé knize královské Sibyliných proroctví věští politickou manipulaci s masami před započetím veškerých válečných konfliktů

Dej člověku ideu, přibarvi k ní trochu krásy a on tě bude slepě následovat i tenkráte, když z této ideje nezůstalo nic, když z krásy zůstal hloh a z růže krev. Hlavní věcí jest, že idea to byla, která tohoto člověka přivedla na cestu zločinu. Proto každý vojevůdce před započetím války nalže lidu, proč musí bojovat. Opakuji: Nalže! Neboť každá roztržka mezi kmeny i národy dá se vždy cestou smírnou vyřídíti.

Sybila sepsala proroctví o době po roce 1200 po narození Ježíše Krista, které obsahují věštby o politickém uspořádání a chování obyvatelstva v područí krutých králů

A o té době 1200 od narození Mesiáše platí nejvíce to, co naši mudrcové říkají: Jaký vládce, takový lid. Neboť v době té lid bude přesně dodržovati to, co jejich vůdcové činili. Jeden druhému oko bude záviděti, jeden druhému bude stád jeho vytýkati. A věřte všichni, že není na světě a mezi lidstvem nic horšího, nežli závist sama. Závistník tak dlouho druhému závidí, že sám od závisti nad vlastním životem jednou pojde.

Sybila, královna Michalda Kumanna Sábská, sepsala poroctví o válkách mezi poddaným lidem, které povedou k úpadku mnoha království a knížectví

Musí pojíti. Povstanou války mezi lidem drobným. Nebudou dívati se na to, že pocházeji z jednoho kmene a rodu, nebudou se dívati, že prolévají vlastní svou krev, i když těla bez úhony zůstanou, ale budou se dívati na to, co vraždou a nenáviděným bojem získají. Myslím, že útočník každý své síly vlastním útokem spotřebuje dříve, nežli ten, který se brání. A proto mnoho statků dříve zámožných a vládnoucích, pro chybu pánů svých z povrchu zemského i se svými pány smeteno bude.

Proroctví, jejichž autorkou je Sybila, královna ze Sáby, obsahují četná proroctví o mravnosti 

Nikoliv obranou, ale útokem. Pro zachování sebe učiní člověk mnoho, ba více, nežli kdy myslel, ale v útoku jest slepým. Přeceňuje své síly, přepíná co mu Hospodinem bylo dáno - a když padá volá: osud. Proč nevolal ten osud, na který v hodině úpadku myslel, dříve? Takový bude v té době lid a vládcové. A vidím v zemi Evropě dnes více: mravnost o níž jsem už dříve mluvila, té nebude.

Proroctví, jehož autorkou je Sybila, prorokuje mezilidské sexuální vztahy v raném středověku

Otázka pohlaví muže a ženy nebude řešena v loži manželském, anebo před tváří Hospodinovou, ale všude tam, kde šlépěj člověk učiní. Hrozné mysleti dnes na tuto dobu kolem 1200 po narození Mesiášově. Děvečka odhrne pánu svému klín Davidův proto, aby on manželky své zanedbával, a pacholek vnikne do těla hospodyně své proto, aby ona manžela svého za spánku zabíti nechala.

Sybila vydává proroctví v Sedmé knize Královské o zlu a negativních životních postojích

Přijdou lidé, jimž doba tato nebude v duších jejich odpovídati a postaví se proti ní. Než marně. Zlo, zakořeněné v duši služebníka svého, nevyženeš ani slovem, ani trestem. Tam, kde zlo domov svůj má, tam nutno jenom Hospodina k trestu a k příkazu pokání povolati. Proto v době té rozhněvá se Hospodin. Ne vždycky Hospodin odvrací se od lidu našeho a tak bude v době té i s lidem v Evropě žijícím: Tak, jako kdysi bylo v Izraeli, tak stane se i v době té: sucho.

Sybila svá Proroctví sepisuje do devíti knih, z nichž sedmá kniha Sybiliných proroctví obsahuje proroctví o klimatických změnách

Nedostatek deště a vody. Mrtvé stráně a lesy. Hlad. Mor. Podvýživa a rychlé umírání. Tak bude trestati Hospodin lidi ty, kteří zapomenou na něho a Syna Jeho. Lid bude choditi jako bezvládný, neboť stvořil-li Bůh člověka z hlíny, pak v této byla dozajista voda, aby tělu podobu člověka dáti mohl. A tato voda jest proto vždy nejnutnější součástí výživy člověka. Hlad máš-li, jeskyni když pro sebe na noc nenajdeš, i bolesti zubů máš-li, všechno předržíš, překonáš a jdeš dále...

Sybila prorokuje o suchu, moru a žízni, která postihne mnoho národů

Ale žízeň trápí-li tě, tak před očima svých bližních odumíráš. Proto také Hospodin, chce-li člověka potrestati, vody nedá jemu. Tak jako slovo Hospodinovo jest pro člověka životem duše jeho, tak pro tělo člověka bude základní potravou vždy a v každé době – voda.  Řeky budou vysychati a stáda padati. Vysychá-li řeka, není řečeno, že více v ní vody nebude, neboť tam, kde kdysi voda již byla, tam zase přívalem a v dobách dešťů přijde.