Zajímavé dny

Den obětí holokaustu je dnem, jehož poselství je více než hluboké. V České republice je 27. leden časem připomenutí hrůz režimu, který snad neměl do konce minulého století obdoby, tedy hitlerovského nacismu. Právě 27. leden byl vyhlášen Valným shromážděním OSN dne 1. listopadu roku 2005,  připomínající památku více než šesti milionů Židů, kteří se stali oběťmi politiky NSDAP a tehdejšího německého führera - Adolfa Hitlera.

Každoroční silvestrovské oslavy, kdy se poslední den v roce loučíme s rokem starým a přesně o půlnoci vítáme, zpravidla přípitkem, rok nový, rok který právě v kouzelný půlnoční okamžik přichází. Vyjma přestupných roků nás čeká 365 dní. Symbolicky vítáme i ty, kteří přijdou v následujícím roce na svět a loučíme se s těmi lidmi, kteří nás v roce předcházejícím opustili.

Sv. Ondřej, bratr svatého Petra, apoštol, třebaže byl Židem, nosil právě toto jméno; nebyly nalezeny žádné písemné či jiné důkazy či památky, které by odkazovaly na skutečnost, že by svatý Ondřej měl jméno aramejské nebo hebrejské. Sv. Ondřej je v lidové tradici považován za patrona nevěst, ač právě spojení sv. Ondřeje s nevěstami je neobjasněné. 

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, zapsaný spolek pořádá v roce 2021 již 22. ročník sbírky pro slabozraké a nevidomé - Bílá pastelka. SONS ČR, z. s. od roku 1996 hájí práva a zájmy nevidomých a slabozrakých či zrakově postižených a realizuje celou řadu užitečných dlouhodobých projektů. První ročník Bílé pastelky se v ČR uskutečnil v roce 2000 a jednalo se o první velkou veřejnou sbírku pro zrakově postižené v ČR.

Babí léto, zvané též velmi často léto svatováclavské - "Filamenta Divae Virginis - VLÁKNA BOŽSKÉ PANNY". Každoročně přichází babí léto v podzimním čase, kdy se zpravidla setkáváme s velmi příjemným počasím v denních hodinách a nádhernými barvami podzimu spolu s často poletujícími pavučinami osminohých stvoření - zejména pavouků z čeledi běžníků; především Běžníků kopretinových a Běžníků květomilných.

Na pozvání knížete Velkomoravské říše Rastislava přichází věrozvěst Konstantin a v roce 863 jej následuje i Metoděj. První křesťanští misionáři v osmém století oplývali vznostnou, ač s nesrozumitelnou latinou, káceli pohanské bohy, ničili posvátné háje a především přinesli staroslovanský kalendář juliánský, který však Slované odmítali přijmout podobně, jako křesťanství.

Byzantský historik Prokopis napsal v knize „Historiai“ ( 6.stol. n. l. ) o pohanských Slovanech žijících na našem území. Mnoho zajímavého. Pohanští Slované teprve až do příchodu křesťanských misionářů v 8. století n.l. používali poměrně sofistikovaný lunisolární kalendář, v které se délka roku určovala podle Slunce a délka měsíců podle měsíčních fází.

9. březen se od roku 2017 stává významným dnem, kdy si připomínáme vyhlazení, resp. cílenou likvidaci 3791 vězňů rodinného koncentračního tábora v Osvětimi-Březince v noci z 8. března na 9. března 1943. Nacisté zavraždili československé občany převážně židovského původu včetně dětí a žen. Rodinný koncentrační tábor byl jednou ze součástí vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau.

Jaro je prvním ze čtyř ročních období v zemích mírného a subartaktického pásu. Začátek jara, tedy meteorologického jara, přichází každoročně prvním březnem a končí posledním dnem květnovým. Meteorologické jaro se shoduje s jarem kalendářním; dá se říci, že se jedná o vyjádření téhož dvěma podobnými pojmy, kdy jeden se vztrahuje ke kalendáři a druhý k ročnímu období.

Každým kalendářním rokem, který dělíme na čtyři roční období, začíná prvního dne kalendářního měsíce března kalendářní jaro. Kalendářní jaro tedy počíná 1. dnem ttřetího měsíce v kalendářním roce. Na rozdíl od astronomického jara, jehož počátek je vázán na přestupné roky a datum jarní rovnodennosti, je tedy datum kalendářního jara přesně dáno.

V období, kdy vrcholí Masopust se lidé těšili na masopustní veselí, které vrcholí masopustní nedělí, které však předchází oblíbený Tučný čtvrtek, "tučňák". Tučný čtvrtek patří mezi lidové svátky masopustní tradice v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Tučný čtvrtek je dnem, kdy hospodyně připravovala ta nejvíce chutná masitá jídla a snažila se, aby byla tabule opravdu bohatá.

Masopustní veselí patří k Masopustu neodlučně podobně, jako jako čert k Mikuláši. Masopust je svátkem, kterým se slavil v čase, který předcházel bezprostředně před Popeleční středou", dnem, jímž začínala čtyřicetidenní doba postní. Masopust je tedy svátkem, jehož datum je pohyblivé a řídí se během církevního kalendáře. Masopustní neděle tedy může připadat na období od 01.02. do 07.03.