Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.
S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.
Celoroční výstava unikátních ručně vytvořených modelů strojů podle originálních nákresů Leonarda da Vinci v Brně, jejichž autorem je Miroslav Mužík, nositel Čestné plakety Leonarda da Vinci udělené Asociací strojních inženýrů z.s., rozšiřuje možnosti neobvyklých kulturních zážitků a vzdělání pro děti i dospělé. Modely Leonarda da Vinci v Brně lze na výstavě vyzkoušet a vyslechnout si i výklad autora.
Každoroční silvestrovské oslavy, kdy se poslední den v roce loučíme s rokem starým a přesně o půlnoci vítáme, zpravidla přípitkem, rok nový, rok který právě v kouzelný půlnoční okamžik přichází. Vyjma přestupných roků nás čeká 365 dní. Symbolicky vítáme i ty, kteří přijdou v následujícím roce na svět a loučíme se s těmi lidmi, kteří nás v roce předcházejícím opustili.
28. prosinec je každoročně spojován dle textu evangelia sv. Matouše se Svátkem Mláďátek. Neviňátky, či Mláďátky jsou, řekněme, označováni chlapci ve věku do dvou let, které nechal vyvraždit judejský král Herodes I. Veliký, který, ač byl dobrým vojevůdcem, rovněž byl králem přísným a ukrutným, neboť dle biblické tradice nechal vyvraždit betlémské kojence, jejichž počet však není přesně známý.
Štědrý den souvisí tradičně s Božím hodem vánočním, tedy dnem, kdy se narodil Spasitel, Ježíš Kristus. V rámci křesťanské liturgie je Štědrý den označován jako vigilie, což znamená slavnostní předvečer. Štědrý den býval dnem postním, naplněný přípravami na následující Boží hod vánoční. Součástí Štědrého dne byla celá řada pověr, lidových zvyků a zajímavých i bizarních obyčejů.
Význam barev svící a jak správně zapalovat svíčky na adventním věnci je tradicí zavedenou poměrně nedávno, a to v Hamburku. Věnec se svíčkami použil poprvé Johann Hinrich Wichern (1808-1881), protestantský teolog, jenž se věnuje misijní činnosti a zakládá školu pro děti nemajetných rodičů a sirotky. Roku 1839 vytváří prvního předchůdce dnešních adventních věnců sestávající z 19 malých červených svíček pro dny všední a 4 větší bílé svíce bílé pro dny nedělní.
V pořadí čtvrtá neděle Adventu, tedy čtvrtá neděle adventní je nazývána slavnostní nedělí zlatou, kdy vrcholí slavnostní doba symbolu adventních oslav a veškerých příprav na Štědrý den, jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků.
Stříbrná třetí adventní neděle patří podle lidových tradic k těm, které jsou nejvíce v adventním čase oblíbené. Třetí adventní neděli nazýváme rovněž nedělí radostnou, kdy se již, z křesťanského hlediska, přibližuje oslava narození Páně. Gaudete, nešťastnější neděle adventu znamená, že vánoce jsou již velmi blízko.
6. prosinec svátek Svatého Mikuláše spojujeme již dob středověkých s bohatstvím a vírou v něj. Právě 6. prosinec, den sv. Mikuláše, byl dobou, kdy uzavíráme, podle lidové tradice, obchodní smlouvy či obchody složitějšího charakteru. Svatý Mikuláš je zejména v evropských zemích patronem nových manželství, šťastných párů; v den sv. Mikuláše svobodné dívky myslí na svého vyvoleného.
Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.
Druhá adventní neděle je časem, který nás připravuje na druhý adventní týden; na adventním věnci lidé zapalují svíčku druhou, rovněž fialové barvy. Velmi často se můžeme setkat i s adventními věnci jednobarevnými, resp. s adventními věnci, jejichž svíčky mají shodnou barvu. Druhá adventní neděle, rovněž nazývaná jako adventní neděle bronzová, následuje po první neděli adventní, kterou nazýváme železnou.
Svátek sv. Mikuláše tradičně připadá na 6. prosinec křesťanského kalendáře, avšak mikulášská tradice se udržuje tradičně již 5. prosince, kdy Mikuláš, zpravidla v doprovodu čertů a andělů navštěvuje domácnosti a zejména dětem, ale i dospělým, předčítá ze zlaté knihy jejich dobré i špatné skutky. Mikulášská nadílka je pak přípravou na Vánoce a dary pod vánočním stromem.
První adventní neděle je dnem, kdy začíná křesťanský liturgický rok - první adventní neděle nakrojí čas, který spěje k době Vánoc. Bohoslužbám vévodí fialová barva jako barva liturgická, barva Boha, barva symbolizující pokoru, pokání, skromnost, zdrženlivost; v širším významu je pak fialová barva symbolem popela či prachu, ze kterého jsme povstali a v nějž se také obrátíme.
Jedná se o den 4. prosinec, přesně dvacet dní před Štědrým dnem, ke kterému se váže krásná lidová, původně pohanská tradice řezání barborek ( Barborky ) větviček jabloně, třešně, či trnky a nebo zlatého deště. Pokud barborka dívce či ženě do Vánoc vykvete, měla by se do roka vdát. Svatá Barbora z Nikomédie, mučednice, patří ke čtrnácti svatým pomocníkům, kteří jsou voláni zvláště v těžkých chvílích, v minulosti například při morových epidemiích.