Březen

Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.

S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.

Celoroční výstava unikátních ručně vytvořených modelů strojů podle originálních nákresů Leonarda da Vinci v Brně, jejichž autorem je Miroslav Mužík, nositel Čestné plakety Leonarda da Vinci udělené Asociací strojních inženýrů z.s., rozšiřuje možnosti neobvyklých kulturních zážitků a vzdělání pro děti i dospělé. Modely Leonarda da Vinci v Brně lze na výstavě vyzkoušet a vyslechnout si i výklad autora.

Nejvýznamnějším cyklem období jara jsou Velikonoce. Jedná se o zcela samostatný souhrn lidových zvyků a křesťanských svátků trvajících osm týdnů, jenž je včleněn do období mezi dubnem a březnem, a to podle rozdílné časové struktury, než jakou je kalendář civilní, který se odvíjí od ukazatele doslova nejvyššího, totiž Slunce, které kulminuje ve čtyřech základních bodech ovlivňujících život na Zemi.

Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.

9. březen se od roku 2017 stává významným dnem, kdy si připomínáme vyhlazení, resp. cílenou likvidaci 3791 vězňů rodinného koncentračního tábora v Osvětimi-Březince v noci z 8. března na 9. března 1943. Nacisté zavraždili československé občany převážně židovského původu včetně dětí a žen. Rodinný koncentrační tábor byl jednou ze součástí vyhlazovacího tábora Auschwitz II – Birkenau.

Jaro je prvním ze čtyř ročních období v zemích mírného a subartaktického pásu. Začátek jara, tedy meteorologického jara, přichází každoročně prvním březnem a končí posledním dnem květnovým. Meteorologické jaro se shoduje s jarem kalendářním; dá se říci, že se jedná o vyjádření téhož dvěma podobnými pojmy, kdy jeden se vztrahuje ke kalendáři a druhý k ročnímu období.

Každým kalendářním rokem, který dělíme na čtyři roční období, začíná prvního dne kalendářního měsíce března kalendářní jaro. Kalendářní jaro tedy počíná 1. dnem ttřetího měsíce v kalendářním roce. Na rozdíl od astronomického jara, jehož počátek je vázán na přestupné roky a datum jarní rovnodennosti, je tedy datum kalendářního jara přesně dáno.

V období, kdy vrcholí Masopust se lidé těšili na masopustní veselí, které vrcholí masopustní nedělí, které však předchází oblíbený Tučný čtvrtek, "tučňák". Tučný čtvrtek patří mezi lidové svátky masopustní tradice v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Tučný čtvrtek je dnem, kdy hospodyně připravovala ta nejvíce chutná masitá jídla a snažila se, aby byla tabule opravdu bohatá.

Masopustní veselí patří k Masopustu neodlučně podobně, jako jako čert k Mikuláši. Masopust je svátkem, kterým se slavil v čase, který předcházel bezprostředně před Popeleční středou", dnem, jímž začínala čtyřicetidenní doba postní. Masopust je tedy svátkem, jehož datum je pohyblivé a řídí se během církevního kalendáře. Masopustní neděle tedy může připadat na období od 01.02. do 07.03.

V dobách socialismu byl Mezinárodní den žen jedním z nejvíce zprofanovaných svátků především díky večírkům a kulturních či kulturně-politických akcí, na kterých ženy dostávaly hromadně ženy již tradiční karafiáty či frézie, někde i bonboniéry. Velmi často povinné akce zpravidla u mužů končily hojnou konzumací alkoholu. V obchodech květiny, karafiáty vymizely z pultů a muži se naopak přesunuli do restauračních zařízení. 

Masopust, tedy Ostatky či Fašanky jsou oblíbenou lidovou tradicí, spojenou s hodováním, veselím, rozpustilostmi, zábavou a tancem, na mnoha místech spojených s tradiční zabijačkou a lidovými zvyky, mezi které řadíme například pohřbívání basy, průvod maškar, soutěž o nejlepší masku, symbolické bití kobyly apod. Oblíbený svátek Masopustu, Fašanku či chcete-li Ostatků je slaven dle data Velikonoc.