Když tento Velký pátek rozjímáme o tajemství kříže, vzpomeňme si na slova svaté Terezie z Avily: "Ať tě nic netrápí, ať tě nic neděsí. Všechno je pomíjivé, Bůh se nikdy nemění. Trpělivost získává všechny věci. Kdo má Boha, tomu nic nechybí, Bůh sám stačí."
Na jižním okraji staroegyptského pohřebiště v Abydu na západním břehu Nilu objevil v roce 1899 archeolog William Flinders Petrie hromadu sutě, v níž zkušeným okem odborníka rozpoznal zbytky pyramidy. O tři roky později nález datoval do období vlády Ahmose I. (asi 1539-1514 př. n.1.), prvního faraona 18. dynastie.
S otázkou kdo byli Keltové je spojen zásadní problém. Národ, který dnes označujeme za Kelty, není v antických pramenech vůbec jednotně nazýván tímto pojmem. Nacházíme zde označení od „Keltoi" k „Celtae", od „Galatové" až po „Galové". Jak nazývali sami sebe, není doloženo. Je však jisté, že tyto názvy neoznačovaly žádný národ ve smyslu homogenní společnosti či dokonce národa sjednoceného v jednom státě, ale že se u Keltů stejně jako u Germánů jedná o četné kmeny a kmenové skupiny.
Celoroční výstava unikátních ručně vytvořených modelů strojů podle originálních nákresů Leonarda da Vinci v Brně, jejichž autorem je Miroslav Mužík, nositel Čestné plakety Leonarda da Vinci udělené Asociací strojních inženýrů z.s., rozšiřuje možnosti neobvyklých kulturních zážitků a vzdělání pro děti i dospělé. Modely Leonarda da Vinci v Brně lze na výstavě vyzkoušet a vyslechnout si i výklad autora.
Keltové žili v hlubokém souladu s přírodou, což se odráželo o na chápání a praktikování obřadů na významné keltské svátky. Významnou roli hrály v keltském kalendáři slunovraty a rovnodennosti. Zajímavý je keltský stromový kalendář.
Bílá sobota, kterou rovněž nazýváme světlou či velkou je dnem, který tvoří součást Svatého týdne, kdy zůstává prostředním dnem velikonočního tridua, kdy si připomínáme druhý den, který Kristus prožil v hrobě. Bílá sobota je tedy dnem ticha, dnem, ve kterém se křesťané zamýšlí nad významem smrti a Kristova utrpení na kříži. V průběhu Bílé soboty křesťané, resp. křesťanští duchovní, nevykonávají liturgické obřady, nekoná se tedy ani mše svatá.
Podle křesťanské tradice je "Zelený čtvrtek" dnem pátým ve Svatém týdnu. Křesťanská církev, a nejen pravověrní křesťané, si v průběhu zeleného čtvrtku připomínají Poslední večeři Páně a rovněž tak i Kristovu modlitbu v zahradě getsemanské.
Po havárii a následném výbuchu čtvrtého energobloku Jaderné elektrárny V.I. Lenina se v celém SSSR přestaly jaderné elektrárny stavět. Reaktory typu RBMK již nebyly vystavěny nikde na planetě Zemi. Zasloužil se o to právě Černobyl.
Patnáct let přiznávaly úřady pouze první oběti. Tragedie havárie Černobylské jaderné elektrárny se dostává do obludných sfér machinací, lží, zatajování a překrucování informací. V Černobylu a okolí zemřelo první týden 100 osob
V době, kdy se druhého výbuchu černobylské jaderné elektrárny vědci začali oficiálně obávat, neboť riziko bylo více než reálné, byly povolány největší kapacity z oboru jaderné energie z celého SSSR. Mezi nimi byl i Vasilij Nestěrenko.
Třetí den po výbuchu 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl byl z Moskvy povolán tehdy generálmajor, nyní Hrdina SSSR a předseda Svazu hrdinů SSSR, generál Nikolaj Antoškin. Když generál dorazí na místo černobylské tragedie, přelétá ve výšce necelých 200m nad vybuchlým reaktorem.
Nejříve bylo v Černobylu nutné uhasit hořící černobylský reaktor a nějakým způsobem jej zapečetit tak, aby bylo možné dostat se blíž a provést další práce, neboť stále hoří při teplotě více než 3000° C 1250 t vysoce radioaktivního magmatu, který vypouští desítky litrů radioaktivních plynů a prachu.
Na likvidaci havárie jaderné elektrárny v Černobylu se podílelo více než 500 000 lidí, z nichž mnozí zaplatili životem. Primární likvidace černobylské katastrofy stála více než 18 miliard dolarů a byl zaveden zcela nový černobylský pojem - likvidátor.
Radioaktivní spad po výbuchu jaderné elektrárny Černobyl byl stokrát vyšší, než součet radioaktivního spadu po výbuchu bomb svržených na Hirošimu a Nagasaki. Osm hodin po katastrofě však dostává Michail Gorbačov pouze kusé informace - zpočátku mu tvrdili, že došlo k požáru a nikoliv k výbuchu.
V létě do Černobylu, roztomilého ukrajinského městečka, s oblibou přijížděli Kyjevané, Moskvané i Leningradané a pronalímajli si v Černobylu pokojíky. Zdálo se, že krása přírody a čtyři bloky černobylské jaderné elektrárny tvoří harmonický celek. Černobyl se však měl teprve projevit.