Jste zde

Časoměrné přístroje

Třebaže čas ovlivňuje veškeré biologické dění živých organismů, lidé pravděpodobně velmi dlouho čas měřit vůbec neuměli - můžeme se jen domnívat, že patrně nejstaršími hodinami byla hůl v zemi a délka jejího stínu určovala jednotlivé části dnů. I když lidé původně odvozovali systém měr a vah od částí lidského těla, u měření času to bylo o mnoho složitější, neboť bylo vždy potřeba nějakého, byť primitivního, zařízení k tomu, aby bylo možné jednotlivé části dne či noci odvodit a následně popsat. S největší pravděpodobností rozdělili den na 12 hodin Babyloňané, pravděpodobně proto, že i Měsíc oběhne Zemi přibližně 12krát do roka. Den však trval od východu do západu Slunce, noc byla dělená podobně na 12 hodin. I když hodiny nebyly v průběhu roku stejně dlouhé, toto dělení na 24 úseků zůstalo lidstvu po obyvatelích Babylonu dodnes.

Synchronní elektrický radiobudík ze 60. let 20. století

Synchronní elektrické hodiny jsou časoměrným přístrojem, který neobsahuje časoměrný oscilátor, kterým může být kyvadlo nebo vyvažovací kolo - z tohoto důvodu lze synchronní elektrické hodiny obtížně zařadit mezi mechanické časoměrné přístroje. Místo mechanického oscilátoru počítá oscilace střídavého proudu z přípojky do elektrické sítě.

Francouzské elektromagnetické hodiny

Elektromagnetické hodiny jsou přístroj na měření času s velmi jednoduchým a tedy i spolehlivým technologickým řešením stroje na měření času. V případě elektromagnetických hodin elektrický proud napájí buď kyvadlo nebo elektromechanický oscilátor. Elektromechanická součást oscilátoru má připojený magnet, který prochází dvěma induktory. Když magnet projde prvním induktorem nebo senzorem, jednoduchý zesilovač způsobí průtok proudu přes druhý induktor a tento druhý induktor pak funguje jako elektromagnet.

Elektromechanické MASTER hodiny

Elektromechanické hodiny jsou hodiny, které používají k pohonu mechanismu hodin v nějaké formě elektrickou energii. Střídavý a nebo stejnosměrný proud pak sloužil k pohonu elektromotoru k převinutí pružiny. V elektromechanických hodinách elektrická energie nemá žádnou funkci udržování času, neboť unkce časomíry je řízena zpravidla kyvadlem. Použití elektřiny pak vedlo k mnoha variantám návrhů hodin a motorů, resp. elektromotorů.

 Synchronní elektrické hodiny Telechron 2H07-Br "Ambassador"  r. 1938

Elektrické hodiny jsou tedy přístrojem na měření času, který je poháněn elektřinou na rozdíl od mechanických hodin, které využívají hnací nebo gravitační sílu; případně obojí. Termín elektrické hodiny je však často aplikován i na elektricky poháněné mechanické hodiny, které byly používány před křemennými hodinami ( dnes tedy elektrickými křemennými hodinami ) v 80. letech 19. století.

Jeskyně v Moravském krasu

Biologické, tedy  orgánové, často nazývané rovněž cirkadiánní hodiny označujeme soubor všech biologických faktorů, které živým organismům umožňují vnímat čas. Vnímání času živými organismy však samozřejmě není jaksi stacionární, tedy pro všechny organismy shodné, ale samozřejmě se liší. Největší zajímavostí však je, že v podstatě u všech organismů lze vnímání času nejen pozorovat, ale i ovlivnit jak přímo, tak i nepřímo, vnitřně i zvnějšku.

Astroláb

Starověcí astronomové měli značné vědomosti o pohybu hvězd a samozřejmě je dovedli mistrně využít k měření času pomocí spciálních hodin, které nazýváme hvězdné. Hvězdné hodiny, tedy astoláby jsou jedním z nejstarších přístrojů určených k měření času podle pohybu hvězd. Astroláb popsal poprvé v historii matematik a astronom Ptolemaios. Ptolemaios popisuje dva prstence, které představují ekliptiku a rovník a o dalším prstenci, který představuje otáčivou světovou osu. Ve skutečnosti však Ptolemaiův popis astrolabia nemá pranic společného s tím, co astroláb vlastně doopravdy je.

Kvantové logické hodiny

Kvantové logické hodiny jsou typem atomových hodin a v současnosti nejpřesnějším časoměrným přístrojem vůbec. Atomové logické kvantové hodiny jsou založeny na uvěznění jednotlivých iontů v iontové mřížce za podchlazení na absolutní nulu, tedy na termodynamickou teplotu T = 0 K = −273,149 806 372 °C. Tato teplota dle třetího termodynamického zákona zastaví veškerý pohyb částic. Absolutní nula je samozřejmě pouze hypotetickým stavem, kterého nelze dosáhnout, ale lze se mu velmi přiblížit.

Olejové hodiny z počátku 18. století
Olejové hodiny patří mezi přístroje k měření času, které lidem pomáhaly orientovat se v intervalech jednoho dne a jedné noci. Olejové hodiny fungovaly na celkem jednoduchém principu, kdy výška hladiny oleje označovala na časovém ukazateli čas v případě, že byl zapálený plamen na lampě pod nádobou s olejem, která byla z foukaného skla s vyznačenými drážkami. Olejové hodiny byly oblíbené především v 18. století, avšak jejich přesnost byla více než diskutabilní.
Lihýřové hodiny z 16. století

Lihýřové hodiny patří mezi časoměrné mechanické přístroje k měření času vyznačující se pouze jednou rafičkou, tedy jedním ukazatelem aktuálního času na ciferníku. Nesetkáme se tedy s rafikou minutovou natož sekundovou. Lihýřové hodiny patří mezi nejdéle sloužící časoměrné mechanické přístroje, neboť lihýř byl využíván již od konce 13. století u velkých mechanick´ých hodin a později i u hodinek kapesních. Dodnes jsou vyráběny zpravidla dřevěné mechanické lihýřové hodiny především pro dekorativní účely.

Myšlené Světelné hodiny
Čas lze měřit libovolným periodickým dějem, který vhodným způsobem kalibrujeme. Jeden z možných způsobů je použití světelných hodin. Tento pokus v mysli prováděl i Albert Einstein. Fakticky světelné hodiny neexistují, neboť se jedná pouze o jednoduchý experiment, který pro pochopení základních úvah o měření času postačuje.

Stránky