Jste zde

Časoměrné přístroje

Třebaže čas ovlivňuje veškeré biologické dění živých organismů, lidé pravděpodobně velmi dlouho čas měřit vůbec neuměli - můžeme se jen domnívat, že patrně nejstaršími hodinami byla hůl v zemi a délka jejího stínu určovala jednotlivé části dnů. I když lidé původně odvozovali systém měr a vah od částí lidského těla, u měření času to bylo o mnoho složitější, neboť bylo vždy potřeba nějakého, byť primitivního, zařízení k tomu, aby bylo možné jednotlivé části dne či noci odvodit a následně popsat. S největší pravděpodobností rozdělili den na 12 hodin Babyloňané, pravděpodobně proto, že i Měsíc oběhne Zemi přibližně 12krát do roka. Den však trval od východu do západu Slunce, noc byla dělená podobně na 12 hodin. I když hodiny nebyly v průběhu roku stejně dlouhé, toto dělení na 24 úseků zůstalo lidstvu po obyvatelích Babylonu dodnes.

Gnómon

Prvními slunečními hodinami měřícími čas délkou vrženého stínu byl svislý obelisk – gnómon. Tyto první obelisky určené k měření času pocházejí pravděpodobně již ze 14. století př. n. l. a kromě míst původu, jako je egyptský Karnak, jsou k vidění i v Evropě na náměstí Sv. Petra v Římě nebo v USA, v Central park v New Yorku, kam byly z Egypta dopraveny. Anaximenes a Anaximandros postavili v roce 547 př. n. l. ve staré Spartě gnómon, který ukazoval všechny hodiny dne. Gnómon v jednoduché podobě měřil přesněji pouze poledne, kdy byl stín nejkratší.

Ytterbiové atomové hodiny
Dvojice experimentálních atomových hodin založených na kmitech atomů Ytterbia v Národním institutu pro standardy a technologie (NIST) stanovila nový rekord pro stabilitu měření času. Hodiny fungují s dokonalým načasováním na dobu srovnatelnou se stářím Vesmíru - pokud bychom je spustili v okamžiku jeho zrodu, je téměř jisté, že by se s Vesmírem nerozešly ani o tisícinu sekundy.
Atomové fontánové cesiové hodiny
Atomové hodiny patří mezi jedny z nejvýznamnějších zařízení v dějinách lidstva. Atomové hodiny jsou od roku 1963 mezinárodním uznávaným časovým standardem - podle těchto hodin se řídí nejen celosvětové počítačové sítě, ale rovněž navigace umělých družic nebo navigační systém GPS.
becní hodiny, jakými se může krásně chlubit bulharská vesnice Tipčina v nemají nikde jinde na planetě Zemi. Jejich velmi zvláštní zvláštní mechanismus se skládá výhradně z ozubených kol a hřídelů vyřazených zemědělských strojů.

Stránky